kapraď tuhá

Ekologie a biologie: Kapraď tuhá byla zaznamenána v podhorských až horských, smíšených nebo smrkojedlových lesích. Vyhledává strmé, skalnaté nebo suťové svahy, s půdami vyvinutými na kyselých nebo vápnitých podkladech.
Kapraď tuhá je považována za ustálený striktně apomiktický taxon hybridogenního původu vzniklý křížením kapradě rezavé (Dryopteris affinis subsp. affinis) a s největší pravděpodobností kapradě podobné (D. expansa) nebo kapradě D. pallida.

Celkové rozšíření: Na území České republiky byl druh nalezen ve dvou oblastech: v letech 1929-1938 na několika lokalitách v Moravském krasu mezi obcemi Olomučany a Habrůvka a v roce 2002 na svazích vrchu Malý Plešný ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice v Předšumaví. Moravské lokality se již po jejich nálezu nikdy nepodařilo ověřit. Bohužel i jediná rostlina na vrchu Malý Plešný odumřela.
Výskyt nových jedinců na Šumavě a v Předšumaví je však velmi pravděpodobný.

Ohrožení: Druh je schopen růst v málo dotčených smíšených lesních porostech.

Literatura: Ekrt L., Lepší M., Boublík K. & Lepší P. (2007): Dryopteris remota rediscovered for the flora of the Czech Republic. – Preslia 79: 69–82.
Lepší P., Lepší M., Boublík K., Štech M. & Hans V. (eds) (2013): Červená kniha květeny jižní části Čech. – Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 503 p.

Autor popisu: Petr Lepší