hvozdík moravský

Ekologie a biologie: Hvozdík moravský roste převážně na skalách a skalnatých stráních, zejména při horních okrajích hluboce zaříznutých říčních údolí, ve výškách 240 – 460 m n. m. Dává přednost severní expozici, ale nemá vazbu na specifický podklad, vyskytuje se na vápnitých slepencích, granodioritech, granulitu a rule. Stanoviště jsou vždy otevřená, nezastíněná a hvozdík zde zpravidla nemá velkou konkurenci dalších druhů. Je to vytrvalá, trsnatá bylina vytvářející relativně husté polštáře s přezimujícími listnatými lodyhami. Silným hlavním kořenem proniká hluboko do skalních spár. Kvete v květnu a červnu, v průběhu léta dozrávají semena. Jejich produkce je na lokalitách výrazně snižována působením parazitů a jejich klíčivost omezována periodickým vysycháním půdního povrchu. To vede k tomu, že se druh na lokalitách za běžných podmínek generativně nerozmnožuje a jediným účinným způsobem rozšiřování je vegetativní rozrůstání, popř. zakořeňování odlomených lodyh.

Celkové rozšíření: Hvozdík moravský roste pravděpodobně pouze v České republice.

Rozšíření v ČR: Endemit malého území jihozápadní Moravy, reliktní druh, který se vyvinul v průběhu čtvrtohor. V současné době je známo celkem sedm lokalit v údolí řek Dyje (Růžový vrch u Chvalatic), Želetavky (PR Suché skály u Lubnice), Rokytné (Florián a Buben u Moravského Krumlova, Tábor u Rokytné) a Jihlavy (PP Pekárka, Červená skála u Moravských Bránic). Prozatím je územní ochrana druhu zajištěna pouze v PP Pekárka a v PR Suché skály. Lokality Florián, Buben a Tábor jsou součástí NPR Krumlovsko-rokytenské slepence. V minulosti se druh vyskytoval také na Křížové hoře u Moravského Krumlova, na Babě u Budkovic a u Bítova.

Ohrožení: Žádná ze současných lokalit hvozdíku moravského není významně ohrožena. Výskyt druhu na exponovaných a nepřístupných stanovištích napomáhá jeho ochraně, přesto však může být ohrožen některými skalničkáři, kteří se jej pokoušejí přenést do kultury. Některé populace mohou být ohroženy zarůstáním stanovišť dřevinným náletem (především akátem). Rostliny na turisticky exponovaných místech trpí šešlapem. Potenciální ohrožení početně slabých populací může představovat těžba kamene a výstavba údolních nádrží (zánik populace u Bítova).

Péče o druh: V současné době lokality tohoto druhu žádná ochranářská opatření nevyžadují. Potenciálním managementem by mohlo být odstraňování náletu dřevin, jako nežádoucí dřevina se jeví zejména akát.

Autor popisu: Dana Turoňová, Barbora Čepelová