rožec kuřičkolistý

Ekologie a biologie: Rožec kuřičkolistý roste pouze na mělkých hadcových půdách, od suchých až po vlhké. Nalezneme ho na hadcových skalách, v jejich štěrbinách, v sutích, na okrajích cest, v blízkosti pramenišť, ekologické nároky druhu jsou poměrně široké. Obtížně snáší konkurenci ostatních rostlin, preferuje neúplně zapojené porosty, často narušované jak lidskou činností, tak i živočichy. Může růst na plném slunci i v zástinu.
Rožec kuřičkolistý je trsnatá rostlina, rozmnožuje se rozrůstáním trsů i semeny. Na nelesních biotopech kvete od dubna do června, v lesích může kvést až do listopadu. Pokud roste na lokalitách společně s rožcem rolním, může se s tímto druhem křížit.

Celkové rozšíření: Rožec kuřičkolistý je neoendemitem rostoucím pouze v České republice v malé hadcové oblasti nedaleko Mariánských lázní, nikde jinde na světě se nevyskytuje.

Rozšíření v ČR: Druh má velice malý areál, byl zjištěn na 30 mikrolokalitách, všechny leží v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les v okolí obcí Prameny a Mnichov. Početně nejbohatší oblasti výskytu jsou NPR Pluhův bor a PR Vlček, další výskyt je např. v NPP Křížky, PR Planý vrch a PP Dominova skalka.

Ohrožení: Ohrožení rožce kuřičkolistého úzce souvisí především s jeho nižší konkurenční zdatností. Často je vytlačován konkurenčně schopnějšími druhy (ostružiníky, třtina), které se zejména na živinami a vláhou bohatších stanovištích šíří až expanzivně. Přílišné zastínění a zejména kyselý opad jehličí druhu škodí.

Péče o druh: S ohledem na vzácnost druhu nese Česká republika zvláštní zodpovědnost za jeho zachování, ochranářským cílem je udržení všech stávajících lokalit v optimálním stavu. Z aktivních ochranářských opatření ve prospěch rožce probíhá vyřezávání smrku, jehož opad vede k eliminaci hadcových druhů. Dalším vhodným zásahem je narušování souvislého drnu konkurujících druhů, které vede k uvolnění prostoru pro růst a šíření rožce. Na nelesních stanovištích pomáhá tomuto záměrnému rozvolňování porostu extenzivní pastva koz a ovcí, vysoké travní porosty lze i ručně kosit. Důležitou součástí péče o druh je i pravidelné sledování velikosti populací, účinnosti realizovaných zásahů a experimentální pěstování prováděné specializovanými subjekty.

Autor popisu: Dana Turoňová, Zita Červenková