Ekologie a biologie:
Sleziník nepravý je u nás výhradně vázán na výchozy hadcových skal, které mají vysoký obsah hořčíku. Roste ve skalních štěrbinách a na skalnatých svazích,. Preferuje vlhčí a stinnější polohy, řidčeji se objevuje i na osluněných stanovištích. Drobná, vytrvalá kapradinka s přezimujícími listy se rozmnožuje vegetativně rozrůstáním trsů a generativně sporami, kterými se šíří i na velké vzdálenosti. Může se křížit s dalšími sleziníky, např. se sleziníkem zeleným.
Celkové rozšíření:
Sleziník nepravý byl považován za evropského endemita, nedávno byl však objeven i v Kanadě, zde však mohl vzniknout i nově nezávislým křížením rodičovských druhů. V Evropě má nesouvislý areál, roste v Řecku, Rumunsku, Bosně, Slovinsku, Slovensku, Francii, Itálii, Švýccarsku, Rakousku a Německu. Nejblíže našim hranicím se vyskytuje v Polsku v Dolním Slezsku a na sever zasahuje až do Skandinávie (Norsko, Švédsko a Finsko).
Rozšíření v ČR:
Česká republika leží v centru areálu druhu. Těžiště výskytu je v západních Čechách, v CHKO Slavkovský les, kde roste asi 10 až 15 tisíc jedinců. Dále byl sleziník zjištěn na hadcích na Domažlicku (2 lokality), v Hanušovicko-rychlebské vrchovině (5 lokalit) a na jihozápadní Moravě (2 lokality).
Ohrožení:
Druh není na svých stanovištích bezprostředně ohrožen. Dříve zanikly některé lokality při těžbě hadce, dnes však většina lokalit leží v chráněných územích, kde další otvírky lomů nehrozí. Druhu neprospívá nadměrný opad jehličí (zejména smrku), který eliminuje výskyt hadcových druhů, a příliš vysoké zastínění dřevinami. Na stanoviště obohacená živinami (zejména dusíkatými látkami) se šíří expanzivní druhy (třtiny, ostružiníky), které mohou výskyt sleziníku též omezovat.
Péče o druh:
Většina lokalit nevyžaduje žádný speciální management. Na skalkách situovaných v lesních biotopech nebo v jejich blízkosti je žádoucí postupně přeměnit druhovou skladbu dřevin ve prospěch stanovištně původních druhů, tj. především postupně nahrazovat smrkové monokultury v okolí hadcových skal porosty borovice lesní. Na nelesních lokalitách s nebezpečím zarůstání je možná krátkodobá, intenzivní pastva, která vede k likvidaci náletu. V případě expanzních druhů (třtina, ostružiníky aj.) je možná i seč, vytrhávání a šetrná aplikace herbicidů. Se sleziníkem nepravým se vyskytují další druhy vázané na hadcový substrát (rožec kuřičkolistý, svízel sudetský, hvozdík kartouzek hadcový), jejichž vzácnost i ohrožení jsou vyšší než u sleziníku. Zde je třeba management přizpůsobit především ekologickým nárokům těchto druhů.
