sekavčík balkánský

Ekologie a biologie: Stanoviště druhu tvoří v České republice podhorské, ale i nížinné toky s mělkou vodou. Preferuje mělčí mezohabiitaty s pomalu proudící až stojatou vodou a jemným, bahnitým či pískovým sedimentem, s minimem kamenů. Jedná se o teritoriální ryby fixované na svá stanoviště. Dožívají se prokazatelně více než pěti let a dorůstají velikosti do 15 centimetrů.

Celkové rozšíření: Sekavčík balkánský obývá oblast od povodí Visly a Dunaje, přes povodí Donu a kavkazské toky až na území Íránu.

Rozšíření v ČR: Znalosti o výskytu tohoto druhu v České republice byly historicky omezeny jen na tok Bečvy, kde byl v minulosti zjištěn na různých místech od ústí Bečvy do Moravy až po Vsetínskou Bečvu a její přítok Senici. V povodí Bečvy sekavčík pravděpodobně vymizel.
Na Moravě se znovu sekavčík horský objevil v roce 2001 po téměř padesáti letech, a to v řece Vláře na území CHKO Bílé Karpaty, kam se vrátil ze Slovenska díky zrušení stupně nad ústím do Váhu. Místní populace se zde postupně stabilizovala a v roce 2023 byl zaznamenán obzvláště hojný výskyt, s početnostmi dosahujícími místy až 10 ks na m² a byl zde i výskyt menších jedinců, naznačující reprodukci druhu i na území České republiky. Aktuálně byl výskyt sekavčíka také opakovaně potvrzen až na úrovni obce Svatý Štěpán a ojedině byl zaznamenán až pod obcí Bylnice, což naznačuje jeho další šíření proti proudu Vláry.
V roce 2016 byl nově objeven výskyt sekavčíka i v řece Jihlavě pod jezem v Medlově. Postupně byla oblast jeho výskytu potvrzena na dalších úsecích Jihlavy vymezených cestním mostem nad Ivání až po nadjezí Medlov.

Ohrožení: O příčinách poklesu stavů druhu nejsou podrobné informace stejně jako o biologii druhu obecně, a proto je do jejich detailního prošetření nutná důkladná ochrana.

Péče o druh: Pro ochranu tohoto druhu je nutné pokračovat ve zprůchodňování toků v nejvýchodnější části ČR, které mají napojení na povodí Váhu i v povodí Jihlavy. Při zlepšování kvality vody bude možné očekávat šíření více populací sekavčíka balkánského na naše území i pronikání výše tokem Vláry. Pro popualci v Jihlavě jsou ohrožující i úpravy koryta a těžba šterkopísku v toku, je evidentní, že k němu dochází i pod jezem ve Cvrčovicích, kde se prokázatelně vyskytuje sekavčík.

Literatura: Bartoňová, E., Papoušek, I., Lusková V., Koščo, J., Lusk S., Halačka K., Švátora, M., Vetešník, L. (2008): Genetic diversity and taxonomy of Sabanejewia balcanica

• (Osteichthyes: Cobitidae) in the waters of the Czech Republic and Slovakia. Foolia Zool.57: 60-70.

Lusk, S., Lusková, V., Halačka, K. (2000): On the occurence of populations of the genera Cobitis and Sabanejewia

• (Pisces, Cobitidae) in the Czech Republic. Folia Zool.49: 97-106.
• Halačka, K., Muška, M., Mendel, J., Vetešník, L. (2017): A newly discovered population of the Balkan spiny loach Sabanejewia balcanica (Karaman, 1922) in the River Jihlava, Czech Republic. Folia Zool.66: 163-166.

Halačka, K., Vetešník, L.(2025): Zjištění aktuálního rozšíření, mikrohabitatových preferencí, odhad početnosti a stavu populace sekavčíka balkánského (Sabanejewia balcanica

• ) v EVL Vlára a řece Jihlavě. 26pp.

Autor popisu: Milan Muška