Ekologie a biologie:
Vlhkomilný druh, striktně vázaný na mokřady. Obývá vlhké louky v nivách řek, slatiniště, podmáčená okolí rybníků a tůní, břehy lučních potoků a příkopů. Mladší nymfy preferují a kolonizují krátkou a sporou vegetaci, dospělci se vyskytují i v bujnější vegetaci. Vajíčka jsou kladena do svrchní vrstvy půdy nebo těsně nad zem mezi drny trav. Pro embryonální vývoj je nezbytná dostatečná vlhkost, proto se první instary vyskytují na místech, která jsou zaplavována každé jaro. Trvale vysoká vlhkost biotopu však naopak není vhodná pro larvální vývoj. Samice prodělávají 5, samci 4–5 instarů. Dospělci se vyskytují od června do listopadu, s vrcholem výskytu v srpnu. Obě pohlaví dobře létají, při vyrušení prudce odlétají na vzdálenost několika metrů. Býložravý druh živící se zejména travami, např. třtinami, psárkami a ostřicemi. Samci vydávají za teplého slunečného počasí charakteristické tikavé zvuky, které vznikají „drnknutím“ trnu na konci holení o žilky na krytkách. Rychlost vydávání jednotlivých slabik je různá, obvykle 1–3 slabiky/s, a jednotlivé slabiky trvají 30–35 ms. V jedné sérii samec produkuje obvykle 4–10 slabik, v přítomnosti samice až 20 slabik.
Celkové rozšíření:
Saranče mokřadní obývá celou Evropu po jižní Finsko, na východě po Sibiř.
Rozšíření v ČR:
V ČR se vyskytuje lokálně v nivách větších řek a v rybničních oblastech, např. na Třeboňsku, v Poodří a na Břeclavsku. Její výskyt u nás však není omezen jen na nížiny, jsou známy i lokality v nadmořských výškách nad 600 m (Žďárské vrchy). Široce rozšířená je ve všech okolních státech, na Slovensku je lokální.
Ohrožení:
Je citlivá na změny ve vodním režimu mokřadů, stejně jako na změny v hospodaření. Přerušení údržby biotopu (kosení, pastvy) na několik let může způsobit zánik populace.
Péče o druh:
Management spočívá v udržování bezlesého a nezastíněného mokřadu – mokřadních luk s porosty vysokých ostřic. Místy je nutná likvidace dřevin, zejména vrb, jinde kosení či vypalování rákosu, ale hlavně jde o zabránění změnám ve vodním režimu mokřadů, zvláště jeho totálnímu odvodnění, tj. melioraci (drenáží). Na již odvodněných (historických) lokalitách se osvědčilo ucpání melioračních drenáží. Vysoce žádoucí je pak následná údržba revitalizovaného biotopu kosením a/nebo pastvou dobytka či koní.
Literatura:
KOČÁREK. P., HOLUŠA J., VLK R., MARHOUL P., 2013. Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky, Atlas. Praha: Academia, 288 s.
