saranče žlutořitná

Ekologie a biologie: V oblastech souvislého výskytu obsazuje saranče žlutořitná různé xerotermní biotopy s nízkou vegetací a velkým podílem obnaženého substrátu, jakou jsou stepi, úhory, písčiny. Na našem území obývá exponované skalní stepi. Málo studovaný druh. Dospělci se vyskytují od začátku července do září, s maximem výskytu v první polovině srpna. Nymfy i dospělci se zdržují na zemi, kde vyhledávají místa bez rostlinného pokryvu. Samice kladou vajíčka pravděpodobně do svrchní vrstvy půdy. Živí se různými druhy trav. Samci stridulují za teplého slunečného počasí a stridulace vzdáleně připomíná stridulaci saranče štíhlé (Chorthippus mollis). Jednotlivé fráze jsou dlouhé 2–10 s a skládají se z 10–20 slabik pravidelně opakovaných rychlostí 3–5 slabik/s. Na začátku fráze je zvuk tišší a postupně zesiluje, maxima dosahuje okolo šesté slabiky, pak je opět poněkud tišší.

Celkové rozšíření: Areál druhu sahá od Španělska přes Itálii, Balkánský poloostrov a Ukrajinu po Kazachstán a jižní Sibiř. Severozápadní hranice rozšíření probíhá Rakouskem a Českou republikou. Na jihovýchodě zasahuje do Turecka a Zakavkazí.

Rozšíření v ČR: V ČR byl výskyt recentně potvrzen pouze na Mohelenské hadcové stepi, historicky je znám i z dalších lokalit jižní Moravy (Pálava, Pouzdřany, Kobylí). V okolních státech se vyskytuje rovněž velmi vzácně v Dolních Rakousích a roztroušeně na jižním a východním Slovensku.

Ohrožení: Druh ohrožený z důvodu specifických nároků tohoto druhu na prostředí, limitované nabídce vhodných biotopů a jejich ohrožení zarůstáním.

Péče o druh: Druh je existenčně vázán na kamenitá xerotermní stanoviště (skály) bez zapojené vegetace. Na stepních lokalitách, kde zapojením drnu chybí dostatečná plocha nejranějších sukcesních stadií, druh rychle mizí. Pouhé prořezávaní stromů (borovic) a keřů nemůže zcela nahradit přímé narušování drnu, na něž je druh existenčně závislý. Proto je na místech výskytu nutno zajistit extenzivní pastvu (malá stádečka dobytka, nejlépe asi kozy) a podporovat intenzivní sešlap (i turisty).

Literatura: KOČÁREK. P., HOLUŠA J., VLK R., MARHOUL P., 2013. Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky, Atlas. Praha: Academia, 288 s.

Autor popisu: Robert Vlk