plšík lískový

Ekologie a biologie: Představuje typického obyvatele listnatých a smíšených lesů, který přes běžný výskyt obvykle uniká pozornosti. Z našich plchů má bezpochyby nejširší ekologickou valenci a osídluje širokou škálu stanovišť a biotopů. S výjimkou kulturních borů, smrkových tyčkovin a kmenovin bez podrostu je hlášen z různých lesních typů včetně smrkových mlazin. Husté keřové či bylinné patro početnost druhu prokazatelně zvyšuje, není však pro jeho přítomnost bezpodmínečně nutné. Oblíbenými místy výskytu plšíka jsou zejména stanoviště ekotonového charakteru (okraje lesů, paseky, lesní úvozy, křovinaté meze, břehové porosty vodních toků apod.) s roztroušeným jeřábem, hlohem, lískou a bobulovinami (zejména ostružiník a maliník). Vysoko v horách se objevuje i v porostech kleče. Mimo to je výskyt plšíka znám i z polních remízků, na zarůstajících rumišť v lesnaté krajině, v zahradách a z parků i lesoparků, a to i při okraji větších sídelních aglomerací. Kromě přirozených úkrytů, což bývají různé dutiny a štěrbiny, zemní nory nebo vlastní hnízda, se ukrývá také v chatách, srubech, krmelcích a senících, i když afinita k těmto úkrytům je výrazně nižší než u ostatních našich plchovitých. Téměř pravidelně se usazuje v ptačích budkách, kde může působit jako predátor a konkurent drobných ptáků.

Celkové rozšíření: Obývá Evropu vyjma Pyrenejského poloostrova a severských oblastí, na východě zasahuje do povodí Volhy a turecké Anatolie.

Rozšíření v ČR: Plšík lískový je nejběžnějším druhem z našich plchů. Jeho výskyt obecně potvrzují už záznamy v nejstarších zoologických přehledech, později byl uváděn v četných faunistických regionálních přehledech i jednotlivých nálezových zprávách. Jako široce rozšířený druh obývá většinu našeho území, zejména však horské a podhorské oblasti. Mozaikovitý výskyt až úplná absence plšíka ve středních, a zvláště v nižších polohách (intenzívně obhospodařované nížiny) je bezpochyby záležitostí stanovištní a nikoliv zoogeografickou, neboť podle dosavadních poznatků se současný obraz jeho výskytu velmi dobře shoduje s lesnatostí našeho území.

Ohrožení: Početní stavy plšíka lískového se snižují kvůli likvidaci jejich přirozeného prostředí jako jsou remízky, křoviny a živé ploty v krajině. K vysokému úbytku dochází také při zimním spánku.

Péče o druh: Zákonná ochrana jedinců vyplávající ze zařazení druhu do přílohy č. IV směrnice o stanovištích.

Autor popisu: Vladimír Hanzal, Lenka Tomášková