šakal obecný

Ekologie a biologie: Šakal je podobně jako liška potravní oportunista schopný přežívat v celé škále biotopů, preferuje ale otevřené plochy a lesům se vyhýbá. Je aktivní převážně v noci, živí se živočišnou i rostlinou potravou, často mršinami uhynulých zvířat. Tvoří monogamní páry, samice rodí většinou 3-6 štěňat.

Celkové rozšíření: Vyskytuje se na velkém území od střední a jihovýchodní Evropy, přes Arabský poloostrov, jižní Asie, na východě zasahuje až do Thajska. V posledních letech se výrazně šíří na západ a na sever a opakovaně byl zjištěn dokonce až v Estonsku a v Nizozemsku.

Rozšíření v ČR: Neexistují historické doklady o výskytu šakala v ČR. Rozšířil se k nám až během expanze z Balkánu, první doložený výskyt je z roku 2006, výskytů poté značně přibylo. První potvrzené rozmnožování bylo zjištěno v roce 2017 v bývalém vojenském prostoru v Milovicích. Výskyt je u nás vzácný, ale může se objevit víceméně kdekoliv, doložen byl i na okraji Prahy.

Ohrožení: Jako nově příchozí druh, který se šíří u nás není bezprostředně ohrožen.

Literatura: Anděra M. & Červený J. (2009): Velcí savci v České republice – Rozšíření, historie a ochrana. 1. Sudokopytníci. 87 pp., Národní muzeum, Praha.