okáč šedohnědý

Hyponephele lycaon (Rottemburg, 1775)
Říše:
Animalia
Řád:
Lepidoptera
Čeleď:
Nymphalidae
okáč šedohnědý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Motýli České republiky. Rozšíření a ochrana II. Butterflies of the Czech Republic. Distribution and conservation II.. SOM, Praha
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Biotop: Krátkostébelné stepní trávníky s řídkou vegetací, skalnaté stepní stráně, teplé a suché pastviny. Živná rostlina housenek: Stepní druhy kostřav (Festuca spp.) a sveřepů (Bromus spp.). Vývoj: Jednogenerační (červenec – začátek září). Vajíčka jsou kladena jednotlivě blízko živných rostlin na holou zem nebo suchý substrát. Housenky žijí jednotlivě a přezimují. Žije v sedentárních populacích. Dospělci sají na květech v ranních a večerních hodinách, během poledních veder jsou málo aktivní.
Celkové rozšíření: Západopalearktický areál. Od Pyrenejského poloostrova, Itálii a Balkánský poloostrov, přes střední Evropu, Pobaltí, jižní Finsko, evropské Rusko po západní Sibiř a Čínu.
Rozšíření v ČR: V minulosti rozšířený především ve středních a severozápadních Čechách a na Moravě. V posledních padesáti letech drasticky ustoupil z celého území. V současné době byl nalezen pouze ve vojenském újezdu Březina v Drahanské vrchovině (pozorován byl v roce 2013, 2015). Pravděpodobně vymřel ve vojenském újezdu Hradiště (jižní úbočí Doupovských hor ) kde byl naposledy pozorován v roce 2005.
Ohrožení: Kriticky ohrožený, vymírající nebo již téměř vymřelý druh, jeden z našich nejohroženějších motýlů. Jako u jiných xerotermních denních motýlů jsou příčiny ústupu především zarůstání stepí a stepních enkláv z důvodů absence pastvy, zarůstání nebo záměrné zalesňování biotopů.
Péče o druh: Na stepních lokalitách, skalnatých stráních a v opuštěných lomech je třeba zabránit sukcesním změnám a na vhodných lokalitách obnovit extenzivní pastvu. Zabránit cílenému zalesňování lokalit. Na vhodných místech vytvářet disturbované plošky, které jsou nutné pro vývoj druhu (pojezdy nejlépe pásové techniky, jezdectví, v omezené míře motokros apod.).
Literatura: Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.
Autor popisu: Radek Janák

LAŠTŮVKA, Z.; LIŠKA, J.; ŠUMPICH, J. (2023). Motýli (Lepidoptera) Česka - aktualizovaný seznam druhů. Vyd. první. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 108 s.