Ekologie a biologie:
Biotop: Otevřená vysýchavá stanoviště s velmi řídkou krátkostébelnou vegetací, hojnou mateřídouškou a bohatým bylinným patrem – suché pastviny, opuštěné pískovny, skalnaté výchozy v borech a na jejich okrajích či narušované plochy ve vojenských prostorech. Nejvíce kolonií na tankodromech a vojenských střelnicích. Na Šumavě zasahuje až do horských poloh v 930 m n. m. Živná rostlina housenek: mateřídouška úzkolistá (Thymus serpyllum), m. vejčitá (T. pulegioides) a další. Vývoj: Jednogenerační (červen–červenec), vzácně dvougenerační (květen–červen, srpen–září). Samice klade jednotlivě bílá až nazelenalá vajíčka na listy či květní poupata mateřídoušek, umístěných na místech bez vegetačního krytu. Larva požírá květy, je fakultativně myrmekofilní. Kukla přezimuje v mraveništích.
Celkové rozšíření:
Atlantomediteránní. Od Portugalska a severního Španělska přes Francii, Itálii až do střední Evropy, kde má východní hranici rozšíření. Nejbližší lokality k ČR jsou v Bavorsku a západním Rakousku. Celoevropsky ustupující druh.
Rozšíření v ČR:
Původně jen v jižních a západních Čechách. V současnosti pouze několik velmi slabých kolonií v jižních a jihozápadních Čechách. Na většině lokalit vymřel.
Ohrožení:
Jeden z nejohroženějších druhů motýlů ČR. Druh je kriticky ohrožen zánikem, zarůstáním nebo zalesňováním narušovaných suchých teplých strání s rozvolněnými bulty mateřídoušky. Počet jeho lokalit je dramaticky nízký, populace jsou tak malé, že může být ohrožen dokonce i nepřízní počasí či individuálním sběrem.
Péče o druh:
Protože populace jsou na stanovištích závislé na přítomnosti raně sukcesních ploch, je nutné na všech lokalitách blokovat růst keřů a stromů a současně zajistit vhodný disturbanční režim, bránící zapojení bylinného patra. Optimální se zdá extenzívní pastva (nejlépe kozy, nebo smíšené skupiny dobytka), nebo občasné shrnutí drnu buldozerem či jinou těžkou technikou (ve vojenských prostorech), horší alternativou je mozaikové kosení provázené maloplošným mechanickým rozrušováním drnu. Protože současné populace jsou značně izolované, měl by budoucí plán na záchranu tohoto druhu počítat se zakládáním nových stanovišť: odstraněním dřevin a zeminy, následnou extenzívní pastvou. Takto by bylo možné využít například některá území uvolněná útlumem zemědělství v podhůří Šumavy, případně plochy poblíž silnic atd. Zásahy jakéhokoli typu by měly probíhat v zimních měsících.
Literatura:
Beneš J. & Konvička M.: Mapování a ochrana motýlů České republiky. www.lepidoptera.cz
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
Macek J., Laštůvka Z.., Beneš J., Traxler J (2015): Motýli a housenky střední Evropy IV., 2015, 539 pp., Academia Praha.