ohniváček rdesnový

Ekologie a biologie: Motýl slatin a mokrých luk s vyšší denzitou rdesna hadího kořene. který je živnou rostlinou larev. U nás jednogenerační, vzácně bivoltinní. Housenka zůstává po celý život na rubu listu a kuklí se na řapíku. Vytváří uzavřené populace. Jeho ohrožení souvisí s ohrožením slatin jako biotopu.

Celkové rozšíření: Eurosibiřský druh. ostrůvkovitě rozšířený od Francie až po Dálný Východ. V České republice byl znám z řady moravských lokalit. ze západních a severních Čech. Pardubicka a Podkrkonoší. Z těchto lokalit vymizel v průběhu 20. století. nejdéle přežíval (do roku 1952) na Olomoucku - na slatiništi Černovír. Na konci 90. let byla provedena amatérská reintrodukce na Šumavě.

Rozšíření v ČR: Historicky byl větší počet lokalit, především na Moravě. České lokality zanikly počátkem 20. století. Dokládán byl z Pardubic (1910, in coll. A. Pavlíčko) nebo Svobody nad Úpou (P. Číla 1947, J. Tykač 1956). Moravské lokality (Břeclavsko) zanikly před 2. světovou válkou. Déle se udržel na střední (okolí Olomouce) a severní Moravě (např. Bílovec u Nového Jičína, Háj u Opavy). Nejdéle přežíval (do roku 1952) přímo na předměstí Olomouce a to na slatiništi Černovír spolu s přilehlými vlhkými loukami, jejichž posledním zbytkem je dnes rezervace Plané loučky. Prakticky všechny lokality zanikly odvodněním, zástavbou, v Černovíru také poklesem vodní hladiny v souvislosti s provozem městské vodárny. Na konci 90. let 20. století bylo provedeno vysazení na Šumavě.

Ohrožení: Kriticky ohrožený druh. Žije jen na 1 lokalitě na Šumavě, všude jinde vymřel.

Péče o druh: Podmínkou je přítomnost rozptýlené stromové zeleně, doporučuje se pouze pomístní a velice jemné rotační kosení, doplňkově šetrná pastva. Lokalita nesmí být silně ovlivněna sukcesí dřevin a ruderalizována.

Literatura: Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
www.lepidoptera.cz - © Mapování a ochrana motýlů České republiky

Autor popisu: Zdeněk Hanč