Ekologie a biologie:
Jako světlinový druh jasoň v minulosti prosperoval v tzv. nízkých a středních lesích (pařezinách) a pastevních lesích, kde jemnozrnná a v čase přetrvávající mozaika otevřených světlin umožňovala populacím stopovat sukcesní změny na stanovištích. V našich podmínkách jsou v současnosti kolonie omezeny na raná sukcesní stadia v komplexech listnatých lesů (paseky, světlé lesní lemy a ekotony nebo široké průseky). Zde se jeho živné rostliny vyskytují mimo zástin stromů a keřů a jsou v jarním aspektu osluněny, což je pro přežití jasoně zcela zásadní. Protože lokální kolonie jsou vázány na přechodná sukcesní stadia, je jejich trvání omezeno dobou do zapojení korun dřevinného náletu (či výsadby) na příslušném stanovišti. Housenky se vyvíjejí na různých druzích dymnivek. Dospělci navštěvují celou řadu nektaronosných rostlin pozdně jarního a časně letního aspektu. Dospělci se objevuje od počátku května do července. Vajíčka jsou kladena jednotlivě, vzácně v malých skupinách (max. 3 ks) na plochy nezastíněné korunami stromů nebo keřů s hojným výskytem hostitelských dymnivek. Protože dymnivky jsou během letu motýla (květen - červen) již zaschlé, bývají umístěny na jinou vegetaci či na stařinu. Vajíčka takto přezimují, larvy se z nich líhnou v březnu následujícího roku. Kuklí se při zemi skryty v opadance, stadium kukly trvá velmi krátce.
Celkové rozšíření:
Druh je rozšířen ostrůvkovitě v západní polovině palearktické oblasti. Žije od Pyrenejí přes střední a východní Evropu do jižní Skandinávie, dále na Balkánském poloostrově, v Turecku, Zakavkazsku, v horách Blízkého východu, v jižním Rusku, na Urale, po jižní Sibiř a Ťan-Šan Ve většině evropských zemí v západní části areálu motýl ustupuje a je ohrožen, zvláště špatná je situace v České republice, Polsku, Německu a Rakousku. Status ohrožení ve východní části areálu není znám.
Rozšíření v ČR:
Motýl značně ustoupil, dnes se vyskytuje jen na zlomku původního areálu. V 90. letech 20. století vyhynul v Čechách, kde se vyskytoval především v povodí Berounky, v Českém středohoří, v Podkrkonoší a v Polabí. Dodnes se však vyskytuje ve slabé populaci v polských Sudetech, několik kilometrů od českých hranic. Dosud žije místy na Moravě, kde se vyskytují silnější populace především v Litovelském Pomoraví, v Podyjí, v Nízkém Jeseníku a na Pálavě, více lokalit je známo ještě z Bílých Karpat, Oderských vrchů, Hrubého Jeseníku a Moravského krasu. V posledním desetiletí se podařilo ověřit historický výskyt na některých moravských lokalitách - v Hrubém Jeseníku, v okolí Králického Sněžníku a na Zábřežské vrchovině, kde přežívají malé nepočetné populace. Naopak nedávno zanikl výskyt v Chřibech.
Ohrožení:
Jako světlinový druh jasoň v minulosti prosperoval v tzv. nízkých a středních lesích (pařezinách) a pastevních lesích, kde mozaika otevřených světlin umožňovala populacím využívat sukcesní změny na stanovištích. Populace nemohou přežít zapojení lesních porostů (výrazný ústup v ČR časově spadá do období převodů tzv. pařezin lesů na vysokokmenné kultury).
Péče o druh:
Dlouhodobé přežití lokálních metapopulací populací (sestávajících z více kolonií) vyžaduje stálou nabídce raných sukcesních ploch v lesích a na jejich vhodnou distribuci v prostoru i čase; každá nově založená raně sukcesní plocha se dříve nebo později (v našich podmínkách během 6-12 let v závislosti na lesním typu) stane pro jasoně neobývatelnou. Management konkrétních lokalit je pak nutné těmto podmínkám přizpůsobit.
Literatura:
Konvička M., Hula V. a Beneš J. (2006) Metodika monitoringu evropsky významného druhu jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne). Unpubl. 9 pp. MS, Praha: AOPK ČR.
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z. (eds.) (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana I, II. 857 pp. SOM, Praha.
www.lepidoptera.cz - © Mapování a ochrana motýlů České republiky
