květokras uherský

Anthaxia hungarica (Scopoli, 1772)
Říše:
Animalia
Řád:
Coleoptera
Čeleď:
Buprestidae
květokras uherský
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany

Ekologie a biologie: Larvy se vyvíjejí v v tlustých odumřelých a odkorněných částech dubů (hlavně Quercus pubescens). Vývoj trvá 2-3 roky. Imaga pak lze nalézt v květnu a červnu na loukách a lesních světlinách. Samci se vyskytují často na žlutě zbarvených květech, samice lze pak nalézt výrazně vzácněji.
Celkové rozšíření: Druh žije v celé mediteránní oblasti, s výjimkou východní části severoafrického pobřeží, na Balkáně, v Malé Asii, na Ukrajině, v jižním Rusku a zasahuje i do střední Evropy.
Rozšíření v ČR: V ČR se druh vyskytuje pouze na jižní a střední Moravě, kudy prochází severní hranice jeho rozšíření. Lokality výskytu víceméně kopírují severní hranici rozšíření šípákových doubrav.
Ohrožení: Na jihomoravských lokalitách je podmínkou přítomnosti populace dostatek osluněného, odumřelého, tvrdého, odkorněného dřeva, ve kterém se vyvíjí. Toto prostředí neexistuje v současnosti v naší přírodě stabilně. Vzniká zejména při hospodaření v pařezinách s udržovaným nízkým zakmeněním, s použitím maloplošných obnovních prvků a krátkou obmýtní dobou. Důležitým faktorem byla i pastva velkých zvířat v lesních okrajích, způsobující zraňování spodních partií kmenů a pastvou zabraňující zarůstání povrchu půdy vysoko vzrůstnou bylinnou vegetací. Takový režim hospodaření se v současnosti v našich lesích nepraktikuje. V místech, kde se nyní objeví populace Anthaxia hungarica hungarica je téměř vždy příčinou konkrétní zásah do porostu, v podobě vytvoření k jihu orientované porostní stěny, osekaných pahýlů větví, nebo umístění odkorněných dubových kůlů oplocenky. Tato nabídka mikrobiotopů pro vývoj larev je vždy jen dočasná, než je lokalita odrůstajícími dřevinami zastíněna a dřevo sloužící vývoji larev zetlí.
Péče o druh: Na vhodných lokalitách zajistit dostatek osluněného, odumřelého, tvrdého, odkorněného dřeva, ve kterém se vyvíjí larvy.
Literatura: Škorpík M., Křivan V. & Kraus Z. (2011): Faunistika krascovitých (Coleoptera: Buprestidae) Znojemska, poznámky k jejich rozšíření, biologii a ochraně. Thayensia 8: 109−291.
Bílý S. (2006): Buprestidae: Buprestinae: Anthaxiini. – In: Löbl I., Smetana A. (eds.): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 3. Scarabaeoidea – Scirtoidea – Dascilloidea – Buprestoidea – Byrrhoidea. Apollo Books, Stenstrup, 369–381.
Bílý S. (1989): Krascovití, Buprestidae. Zoologické klíče. – Academia, Praha.
Autor popisu: Petr Mückstein

Jelínek Josef (ed.), 1993: Check List of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Folia Heyrovskyana, 1993 (Suppl. 1): 5 -172