smutilka pohřební

Ekologie a biologie: Biotop: Termotolerantní ale světlomilný druh písčitých biotopů mezofilního charakteru. Vyžaduje však místa s holým písčitým substrátem. Nejčastěji se vyskytuje na slunných místech podél cest na okrajích lesů. Potrava: dospělci se živí nektarem z kvetoucích rostlin. Larvy se vyvíjí v hnízdech včel Anthophora retusa a A. aestivalis (Apidae). Výskyt: duben–červen. Samice klade vajíčka do uzavřených hnízd hostitele. Hostitelská hnízda se nachází v zemi.

Celkové rozšíření: Palearktický druh, na sever po Skandinávii a na východ až po Primorsko. Druh je na většině areálu nehojný, ale není jinde chráněný.

Rozšíření v ČR: V ČR dříve široce rozšířený druh a doložený téměř ze všech krajů ČR. Ubývá spolu s mizením vhodných otevřených biotopů s dostatkem volného písčitého substrátu bez vegetace. V současné době jsou známy jen jednotlivé nálezy z jihočeského, středočeského a ústeckého kraje a obvykle z míst, která nejsou nijak územně chráněná.

Ohrožení: Druh je ohrožen zarůstáním, zástavbou, zalesňováním vhodných biotopů a především minimální péčí o lokality.

Péče o druh: Nejvhodnější péčí o biotopy výskytu, tedy dobrou podporou populací druhu, je vypalování, shrnování drnu těžkou technikou, případně pojezd různými motorovými vozidly. Dalším vhodným způsobem péče je pastva za pomoci pasáčka, ale ohradová pastva se neukazuje jako nevhodný způsob péče kvůli eutrofizaci prostředí.

Literatura: Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví., 524 pp., Academia, Praha.

Autor popisu: Jakub Straka