trubčice kyjorohá

Ekologie a biologie: Biotop: Xerofilní druh vázaný na květnaté stepní trávníky na hluboké půdě, nejčastěji sprašové, s plochami holého substrátu bez vegetace, nebo s velmi řídkou vegetací. Sekundárně dokáže druh obývat dlouhodobě provozovaná vojtěšková pole. Potrava: dospělci i larvy se živí nektarem a pylem z bobovitých rostlin (Fabacae); navštěvuje hlavně rody Astragalus, Medicago, Onobrychis, Trifolium, Vicia. Výskyt: jednogenerační (červen–srpen). Samotářsky žijící včela. Samice hnízdí v hliněném nebo sprašovém substrátu.

Celkové rozšíření: Submediteránní až pontomediteránní druh, celá Evropa, na východ až po Kazachstán. Na většině areálu druh ubývá a v evropském Červeném seznamu IUCN je veden v kategorii téměř ohrožený, vzhledem k rapidnímu úbytku plochy, na které se druh vyskytuje. Ve východní Evropě a dříve i u nás byl druh významným opylovačem vojtěšky. Druh není nikde chráněný.

Rozšíření v ČR: V ČR žije jen v nejteplejších oblastech. Vyskytoval se i v Čechách, kde je v současné době na všech lokalitách vyhynulý. Dnes se vyskytuje jen na stepních biotopech jižní Moravy. Druh ubývá spolu s mizením vhodných otevřených biotopů, kvůli zarůstání drnu i dřevinami a z důvodu redukce a dlouhodobé nestability vojtěškových kultur.

Ohrožení: Druh je ohrožen zarůstáním, zástavbou, zalesňováním vhodných biotopů a změnou lidského hospodaření.

Péče o druh: Péče o stepní biotopy nejen po stránce vegetační, ale i s ohledem na výskyt hmyzu. Doporučuje se lokální vypalování a strhávání drnu. Lokálně intenzivní pastva s pasáčkem (nikoliv v ohradě, kde dochází k hromadění výkalů, tedy k nežádoucí eutrofizaci prostředí). Vytváření drobných stěn v hluboké zemině s jižní orientací od 20 do 100 cm výšky.

Literatura: Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví., 524 pp., Academia, Praha.

Autor popisu: Jakub Straka