zvonkovka ostnobřichá

Ekologie a biologie: Biotop: Termotolerantní druh vázaný na osluněná místa s dlouhodobými vysokými populacemi zvonků (Campanula). Nejčastěji se jedná o skalnaté biotopy a vřesoviště, ale druh se často vyskytuje i na světlinách lesů, na jejich okrajích a podél cest, které lesem prochází. Druh vyžaduje malé plošky holého substrátu pro hnízdění. Sekundárně využívá místa po skladu kmenů ve světlých lesích. Potrava: dospělci i larvy se živí nektarem a pylem ze zvonkovitých (Campanulacae); nejčastěji Campanula rotundifolia a C. trachelium, ale i jiné. Výskyt: jednogenerační (konec června–srpen). Samotářsky žijící včela. Samice hnízdí v písčitému a hliněném substrátu a v zazemněných štěrbinách mezi kameny.

Celkové rozšíření: Palearktický druh, celá Evropa, na východ po Koreu. Na většině areálu v Evropě druh ubývá a v evropském Červeném seznamu IUCN je veden v kategorii téměř ohrožený, vzhledem k úbytku populace v některých evropských zemích. Druh není nikde chráněný.

Rozšíření v ČR: Druh se vyskytoval velmi hojně na pastvinách a ve světlých lesích po celé ČR od nížin do hor. V současné době existují jen jednotlivé nálezy z podhorských oblastí, vzácně z nížin, a to zejména z Čech. Na Moravě nebyl druh zaznamenán od padesátých let, ale pravděpodobně se v podhorských oblastech bude lokálně vyskytovat. Druh ubývá spolu s mizením vhodných otevřených biotopů, zahušťováním lesa, nevhodnou výsadbou a zarůstáním skal, které byly dříve paseny.

Ohrožení: Druh je ohrožen zarůstáním, zástavbou, zalesňováním vhodných biotopů a změnou lidského hospodaření.

Péče o druh: Nejvhodnějším přístupem by bylo zavedení lesní pastvy a pastvy na dalších vhodných biotopech, vyřezáváním křovin na skalách, obnažením skal, zejména jejich horních hran. Významnou pomocí by bylo vysazování řídce zakmeněných lesů a obnovu lesa bez hustníků a likvidace bylinného patra (např. zákaz frézování pařezů a zákaz hluboké orby na pasekách).

Literatura: Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví., 524 pp., Academia, Praha.

Autor popisu: Jakub Straka