kadeřavec západní

Ekologie a biologie: Druh je jednodomý autoický. Rozmnožuje se pohlavně, vegetativní rozmnožování nebylo zaznamenáno. Každoročně tak vytváří v průběhu pozdního jara a začátku léta tobolky, které dozrávají začátkem podzimu. Druh roste epiliticky zejména na lehce zastíněných silikátových skalách (žuly, ruly, kvarzity, občas také droby, pískovec či fylit), vzácně také na vápenci.

Celkové rozšíření: Druh je suboceanicky-montánní. Vyskytuje se v celé Evropě od Skandinávie po Španělsko a Korsiku. Druh je udáván také z Ukrajiny a Turecka. Dále roste v Asii (Japonsko) a v S Americe. V ČR byl druh nalezen na jedné lokalitě u Berouna a na dvou lokalitách v Podyjí.

Ohrožení: Nejvýznamnějším ohrožením pro tento druh se momentálně jeví těžba stromů v oblasti výskytu a s tím související změna životních podmínek. Dalším možným ohrožujícím (ale momentálně málo pravděpodobným) faktorem by mohla být celková změna kvality ovzduší.

Literatura: Brackel v.W. (2004): Ulota hutchinsiae in der Tschechischen republik wiedergefunden. – Bryonora 34: 1-4.
Kučera et al. (2015): Mechorosty zaznamenané během exkurzí Bryologicko-lichenologických dnů v Podyjí (duben 2011). – Thayensia (Znojmo), 12: 49–64.
Lüth M. (2003): Ulota hutchinsiae – Ökologie und Vergesellschaftung einer fast verschollenen Art. – Herzogia 16: 207-220.
Táborská M. & Procházková J. (2016): Mechorosty doubrav národního parku Podyjí na příkladu lokality Lipina. –Bryonora 57: 29-35.
Vondráček M. (1994): Revize a rozšíření druhů rodů Ulota Brid. a Zygodon Hook. et Tayl. v České a Slovenské republice (Orthotrichaceae – Musci). – Sborník Západočes. Muz., Příroda 89: 126.

Autor popisu: Julie Jandová