pískorypka letní

Ekologie a biologie: Biotop: Xerofilní druh náročný na mozaikovitý biotop, nejlépe v kombinaci vlhkých luk se suššími písčitými plochami. Vyskytuje se i na čistě stepních biotopech na sprašovém, nebo písčitém podkladu s dostatkem hostitelské rostliny. Potrava: dospělci i larvy se živí nektarem a pylem z rostlin čeledi Dipsacacae, zejména rody Scabiosa a Succisa. Výskyt: jednogenerační, červenec–říjen. Samotářsky žijící včela. Samice hnízdí v písčitém, nebo sprašovém substrátu.

Celkové rozšíření: Eurosibiřský druh, Celá Evropa, na sever po Skandinávii a na východ až po Primorskou oblast. Na většině areálu není druh ohrožený a nikde není chráněný.

Rozšíření v ČR: V ČR žije jen v teplých oblastech a obvykle jen v širším okolí velkých řek. Druh kriticky ubývá na území Prahy a v Jižních Čechách, nebo zde již vymizel. Nejbohatší populace najdeme na jižní Moravě a ve středních Čechách, obvykle na místech bývalých vojenských cvičišť. Druh mizí spolu s úbytkem vhodných otevřených biotopů, kvůli zarůstání drnu i dřevinami a z důvodu vysazování lesa.

Ohrožení: Druh je ohrožen zarůstáním, zástavbou, zalesňováním vhodných biotopů.

Péče o druh: Základem péče o druh je kvalitní znalost rozmanitosti biotopů a udržování vysoké kvality všech biotopů na daném území. Druh často vyžaduje holý písčitý substrát na výslunných místech, ale také dostatek ploch s živnými rostlinami, které mohou být na mokřadních i stepních biotopech s čertkusem a různými druhy hlaváčů. Stabilní výskyt a kvetení hostitelských rostlin je nutný. Vhodným přístupem je lokální i velkoplošné shrnování drnu těžkou technikou, případně pojezd různými motorovými vozidly. Lokálně může pomoci i extenzivní pastva prováděná pasáčkem (nikoliv v ohradě, kde dochází k hromadění výkalů, tedy k nežádoucí eutrofizaci prostředí).

Literatura: Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. – Žahadloví., 524 pp., Academia, Praha.

Autor popisu: Jakub Straka