Ekologie a biologie:
Čolek dunajský je druhem nížin. V ČR se vyskytuje přibližně do 200 m n.m. Typický obyvatel větších a hlubších vodních nádrží jak přirozeného, tak i umělého původu. Žije především v rybnících, jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, vzácněji i v zatopených příkopech, závlahových kanálech.
Jeho biologie je podobná jako u čolka velkého, avšak je ještě více vodomilný a většinu života tráví ve vodě, kde převážná část populace i zimuje. Rozmnožování předcházejí složité, druhově specifické svatební tance. Samice klade vajíčka na vodní rostliny a různé předměty. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy, které se živí planktonem a přibližně po třech i více měsících se proměňují v čolky.
Celkové rozšíření:
Tento čolek je rozšířen ve východní Evropě až po Černé moře, kdy západní hranici tvoří Rakousko a Česká republika, která také společně se Slovenskem a Ukrajinou tvoří i severní hranici. Na jihu tento druh již nezasahuje do jižní části Balkánského poloostrova.
Rozšíření v ČR:
Na našem území byl tento čolek nalezen teprve v r. 1993. V současnosti je známo několik lokalit na jižní Moravě od soutoku řek Moravy a Dyje podél Moravy přibližně po Moravský Písek, na západ podél Dyje zhruba po Novomlýnské nádrže. Původně byl zřejmě čolek dunajský na jižní Moravě rozšířen prakticky plošně v nížině do nadmořské výšky 200 - 250 m.
Ohrožení:
Druh ustoupil především v důsledku změn vodního režimu v okolí velkých řek jako jsou: odvodňování luk a lužních lesů, zasypávání a odvodňování tůní, výstavby protipovodňových hrází, proměna vlhkých luk v pole, meliorace a podobné zásahy. V neposlední řadě přistupují faktory jako chemizace v zemědělství, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí osádky, odbahňování rybníka) a zarybňování tůní a jezírek v lomech a pískovnách. Dravé druhy ryb čolky přímo požírají, ryby živící se planktonem čolkům potravně konkurují a čolci jako méně pohyblivá a hůře přizpůsobivá skupina živočichů ustupuje, až vymírá. V posledních letech působí negativně i umělé záplavy v okolí Břeclavi, které jsou prováděny bez ohledu na životní cyklus čolků. Obecně lze shrnout, že čolci trpí zánikem biotopů a zásahem do biotopů.
Péče o druh:
V současné době je především velmi důležité evidovat lokality s výskytem tohoto druhu. Vzhledem k obtížnému určení druhu je důležité, aby všechny lokality (zejména v oblasti Moravy jižně od Brna) s výskytem „velkých“ čolků byly evidovány a vlastní determinaci provedl odborník.
