Triturus carnifex
čolek dravý
Triturus carnifex (Laurenti, 1768)
Říše:
Animalia
Řád:
Salamandroidea
Čeleď:
Salamandridae
Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody
Atlasy a areály rozšíření v ČR
European Commission. 2025. Habitats Directive reporting (Art. 17) - 2019-2024. Online dostupné na: https://reportnet.europa.eu/public/dataflow/1525
Stáhnout mapu Export dat
European Commission. 2019. Habitats Directive reporting (Art. 17) - 2013-2018. Online dostupné na https://nature-art17.eionet.europa.eu/article17/species/report/?period=6&group=Amphibians&country=CZ®ion=#
Stáhnout mapu Export dat
Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích)
Stáhnout mapu Export dat
Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích)
Stáhnout mapu Export datOdkazy na mapy výskytu
Grafy
Hodnocení stavu z hlediska ochrany
Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany
Ekologie a biologie:
Těžiště výskytu tohoto druhu v ČR se nalézá ve výškách 200-300 m n.m. Druh žije v rybnících, jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, zřídka i v zatopených příkopech, závlahových kanálech a požárních nádržích.
Biologie je velmi podobná čolku velkému a mezidruhové rozdíly jsou v současné době předmětem výzkumu. Čolci setrvávají v rozmnožovací fázi života (tzv. vodní fázi) přibližně 3–4 měsíce. Dospělí čolci pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu, v úkrytech v zemi apod. Rozmnožování předcházejí složité, druhově specifické svatební tance. Samice klade vajíčka na vodní rostliny a různé předměty. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy, které se živí planktonem a přibližně po třech i více měsících se proměňují v čolky. Velké druhy čolků jsou více vázány na vodu než malé, proto i nedospělé čolky nalezneme jak ve vodě, tak i na souši. Čolci zimují v zemních úkrytech: puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, ve sklepích a na dně vodních nádrží zahrabáni v bahně.
Celkové rozšíření: Areál rozšíření tohoto čolka tvoří Rakousko, Česká republika, Německo, Maďarsko, Apeninský poloostrov a jihozápadní a jižní část Balkánského poloostrova.
Rozšíření v ČR: Výskyt tohoto druhu je zatím doložen pouze na jižní Moravě v okrese Znojmo z několika lokalit. Kříženci s čolkem velkým byli nalezeni i v jižních Čechách.
Ohrožení: Druh ustoupil především v důsledku změn vodního režimu v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, zasypávání jezírek v lomech komunálním odpadem, meliorace, chemizace a podobné zásahy. V neposlední řadě přistupují faktory jako zvýšený autoprovoz, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí osádky, odbahňování rybníka) a zarybňování jezírek v lomech a pískovnách. Dravé druhy ryb čolky přímo požírají, ryby živící se planktonem čolkům potravně konkurují a čolci jako méně pohyblivá a hůře přizpůsobivá skupina živočichů ustupuje, až vymírá. Obecně lze shrnout, že čolci trpí zánikem biotopů a zásahem do biotopů.
Péče o druh: V současné době je především velmi důležitá evidence a ochrana rozmnožovacích míst, vyhlašování územní ochrany lokalit s perspektivními populacemi a budování nádrží vhodné velikosti na místech, kde dnes větší vodní plochy chybí, nebo jako náhrada za místa s chovem dravých ryb či kachen.
Autor popisu: Lenka Jeřábková
Jeřábková L. (2017) Pracovní číselník obojživelníků AOPK ČR