Ekologie a biologie:
Jednodomý, často plodný druh bez vegetativního rozmnožování. Roste primárně v nižších polohách na bazických pískovcových skalách (bazické pískovce a slepence, vápence), častější je sekundární výskyt na maltě a omítce starších osluněných zdí
Celkové rozšíření:
Centrum rozšíření je ve Středomoří (od Maroka po Perský záliv + Kanárské ostrovy), odtud roztroušeně do střední a západní Evropy po Anglii, Kavkaz. Druh je známý z Evropy, severní Afriky, Makaronésie, Kavkazu a Blízkého a Středního Východu. Jedinou recentní autochtonní lokalitou v ČR je PP Skalky u Sedlce na Mikulovsku, další 2 recentní lokality jsou opět ze sekundárních stanovišť – zeď zámku v Žichovicích a zřícenina hradu Rabí.
Ohrožení:
Na primárních stanovištích je druh ohrožen především zarůstáním skalek a kamenů dřevinami a následnou změnou světelných podmínek, kdy druh není schopen konkurovat s jinými mechorosty. Na sekundárních stanovištích je druh ohrožen přímými zásahy člověka – demolice nebo rekonstrukce starých zdí apod.
Literatura:
Dierßen K. (2001): Distribution, ecological amplitude and phytosociological charakterization of European bryophytes. – Bryophytorum Bibliotheca 56, Stuttgart, 289 p.
Düll R. (1985): Distribution of the European and Macaronesian mosses (Bryophytina). – Bryologische Beiträge, Band 5, Rheurdt.
Kučera J. (2006): Návrh metodiky monitoringu pro mech Grimmia crinita Brid. [Bryophyta, Grimmiales]. Ms. 17p [depon. in AOPK ČR, Praha].
Kučera J. (2007): Zpráva o intenzivním monitoringu mechu Grimmia crinita na lokalitách Žichovice a Rabí v roce 2007 Ms. 11 p [depon. in AOPK ČR, Praha].
Kučera, J., Váňa, J., Hradílek, Z., (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis, [Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza]. – Preslia 84: 813-850.
Meier E. & Geissler P. (1995): Grimmia in Mitteleuropa: ein Bestimmungschlüssel. Herzogia 11: 1–80.
