Ekologie a biologie:
Slatinné louky s vyšším obsahem bazických iontů, druh vyhledává stanoviště s trvale vysokou hladinou spodní vody, nejčastěji osidluje zamokřené terénní deprese, je schopen růst i při březích rybníků.
Celkové rozšíření:
Jižní Amerika, Eurasie, jižní Afrika, Kergueleny, Austrálie a Nový Zéland. Centrum výskytu druhu bylo v minulosti v Polabí (především Pardubicko), historické lokality jsou známy také z okolí České Lípy, Opavy, Olomouce a Bzence. Většina historických lokalit byla nenávratně zničena. Recentně byl druh nalezen pouze na jediné lokalitě PR Louky u rybníka Proudnice.
Ohrožení:
Druh je ohrožen změnami ve vodním režimu či v obhospodařování lokality a následnými chemickými a sukcesními procesy. Populace může být negativně ovlivněna snížením pH, zvýšením obsahu živin a přílišným zapojováním bylinného patra.
Literatura:
Bauer E. (1895): Beitrag zur Moosflora Westböhmens und des Erzgebirges. – Österreichische botanische Zeitschrift 45: 374–377.
Kučera J. [ed.] (2005): Zajímavé bryofloristické nálezy VI. – Bryonora 36: 26-33.
Kučera, J., Váňa, J., Hradílek, Z., (2012): Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis, [Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza]. – Preslia 84: 813-850.
Váňa J. (2005): Drepanocladus sendtneri – Srpnatka Sendtnerova. Verze: 1.0 (21.1.2005) – In: Kučera J. (ed.), Mechorosty České republiky – on-line klíče, popisy a ilustrace. – http://bryoweb.bf.jcu.cz/klic [návštěva 27. 9. 2016]
Velenovský J. (1897): Mechy české. – Rozpravy české akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, tř. II., VI (6), 352 pp.
Weidmann (1895): Prodromus českých mechů listnatých. Praha.