Ekologie a biologie:
Lesní, skrytě žijící pták velikosti téměř krocana. Samec je celkově větší, velmi tmavý nad okem má červený proužek. Samice je nenápadnější tmavě a světle hnědě skvrnitá.
Tetřev žije v hlubokých jehličnatých a smíšených lesích přirozené skladby, které jsou věkově strukturované. V prostředí střední Evropy jsou to hlavně horské smrkové lesy od 800 m n. m. Hlavní potravu tvoří lesní plody a hmyz, jejichž dostatečné množství je další podmínkou existence tohoto ptáka. Je značně citlivý k rušení.
Celkové rozšíření:
V souvislosti s požadavky druhu na biotop je střediskem výskytu tohoto druhu v Evropě Skandinávie, státy Pobaltí a Rusko, kde obývá jehličnaté lesy severské tajgy. Historicky se vyskytoval i v severním Skotsku. Zde byl v 18. století vyhuben, ovšem díky úspěšné reintrodukci jedinci ze Švédska z let 1837-38 se podařilo obnovit populaci, která přežívá dodnes. Mimo tato území došlo v Evropě k výrazné početní a areálové redukci druhu, takže v současnosti se vyskytuje pouze ostrůvkovitě v horských jehličnatých lesích, kde jsou jeho nepočetné populace značně ohroženy. Hory s početně významným výskytem jsou např. Pyreneje, Alpy, Karpaty nebo bulharská pohoří.
Rozšíření v ČR:
V České republice se jeho početnost trvale snižuje od 40. let 20. století. Nejprve došlo k vymizení z lesních celků ve vnitrozemí, malé izolované populace přežívaly v pohraničních horách. V současnosti u nás existuje jediná, relativně životaschopná populace na Šumavě, jejíž početnost je odhadována na 100 samců. Další výskyty, představující maximálně několik jedinců, jsou zaznamenávány např. v Beskydech, Jeseníkách nebo ve Slavkovském lese. Pokusy o repatriaci nejsou příliš úspěšné.
Ohrožení:
Nejvýznamnějším faktorem, který limituje výskyt tetřeva v celé střední Evropě, je ztráta vhodných biotopů (Krupa et Jůzová 2006). Tetřev je v našich podmínkách vázán na horské smrčiny se stupňovitým, uvolněným zápojem a s bohatým podrostem borůvky. Takové vhodné biotopy se vyskytují již relativně roztroušeně a jsou tak vzájemně často izolované. Ztráta biotopů je způsobena především intenzivním lesním hospodařením, které snižuje biodiverzitu a prakticky znemožňuje reprodukci tetřeva.
Velmi závažná je situace s používáním drátěných oplocenek při ochraně dřevin proti poškození zvěří. Bylo zjištěno, že oplocenky z pletiva mohou hrát jednu z hlavních rolí při mortalitě tetřeva, protože jsou pro ptáky špatně viditelné.
Dalším významně negativním faktorem, který v současnosti degraduje vhodné prostředí tetřeva, je lidské rušení. Hlavním zdrojem rušení je multidisciplinární turistika, rozvoj zástavby a doprava.
Péče o druh:
Jedná se zejména o úpravy mladších smrkových porostů intenzivními prořezávkami, při nichž dochází k uvolnění všech listnatých dřevin a jedle, prolomení zápoje a rozšíření světlin s borůvkou. Cílem je podpora růstu brusnice borůvky a omezení fragmentace jádrových tetřevích biotopů v podobě starých horských smrčin a jedlobučin (husté často uměle založené smrčiny tvoří pro tetřevy bariéru volného pohybu a zmenšují plochu potenciálně vhodného biotopu.
Dalším opatřením je předcházení úrazů ptáků o plechové oplocenky, které jsou nahrazeny dřevěnými či dobře viditelnými oplocenkami.
Literatura:
Krupa M., Jůzová B. 2006: Přírodě blízké hospodaření v lesích s ohledem na zachování ptačích druhů (tetřev hlušec, jeřábek lesní) jako předmětů ochrany v ptačí oblasti Beskydy. Studie, dep. in Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.
Tomášek V., Myslikovjan T., (a kol.) 2017: Regionální akční plán pro tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v Beskydech. CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm.
