rybák obecný

Ekologie a biologie: Štíhlejší než racek chechtavý, s delšími užšími křídly a hluboce vykrojeným ocasem. Červené jsou nohy i zobák, který je zakončen černou špičkou. Na hlavě je černá čepička, spodina těla je bílá. Složená křídla i záda jsou šedavá.
Hnízdním prostředím jsou mu pobřeží moře, zvláště při ústí větších řek, ve vnitrozemí štěrkové náplavy řek, plochy s nízkou vegetací na okrajích jezer, mokřin a rybníků.

Celkové rozšíření: Největší výskyt tohoto druhu je soustředěn do severovýchodní Evropy, kde hnízdí početně nejen při mořském pobřeží, ale i ve vnitrozemí. Další významnou oblastí jsou země přilehající k Severnímu moři, hlavně Nizozemí a Velká Británie. Početně hnízdí i v Rumunsku a ve Španělsku.
Po poklesu v druhé polovině 20. století se stavy ve většině zemí patrně stabilizovaly, i když snižování početnosti pokračuje hlavně na vnitrozemských hnízdištích v jižní části areálu.Pro rybáka obecného představuje nebezpečí především pokračující znečištění vod a ničení vhodných biotopů.

Rozšíření v ČR: V současnosti zde existují tři oblasti pravidelného hnízdního výskytu. Plošně největší jsou rybničnaté pánve v jižních Čechách, kde hnízdí na různých rybnících v závislosti na aktuálním stavu vody a přítomnosti obnaženého dna jako vhodného biotopu. Druhou oblastí je jižní Morava, kde kromě několika rybníků, je naše nejpočetnější současná kolonie na Střední nádrži vodního díla Nové Mlýny. I zde je však závislý na výšce vodní hladiny a přítomnosti ostrůvků. Pravidelně je hnízdění zaznamenáváno na vodních nádržích na Ostravsku.
Lokální početní úbytek v jižních Čechách byl kompenzován vznikem kolonie na jižní Moravě.

Ohrožení: Pro ochranu druhu je nezbytné zachování vhodných hnízdišť.

Péče o druh: Ochrana hnízdišť.

Autor popisu: Eva Vojtěchovská, Lenka Tomášková