kostřava polabská

Ekologie a biologie: Vytrvalá, nápadně sivá trsnatá tráva z okruhu kostřavy sivé (Festuca pallens) s četnými zkrácenými výhonky, s tuhými drátovitými svinutými listy a stébly vysokými 15–60 cm, zakončenými jednostrannou latou s tuhými větvičkami, na nichž jsou klásky po 3–5 květech.

Roste ve světlinách a na okrajích borových lesů na písku, v Německu i na otevřených nezpevněných píscích, nesnáší hustší zapojení vegetace.

Celkové rozšíření: Lipnice polabská se mimo ČR vyskytuje pouze ve dvou arelách - v Horním Porýní mezi Mohučí, Darmstadtem a Mannheimem a v údolí Mohanu u Volkachu.

Rozšíření v ČR: U nás roste v Polabí mezi Terezínem a Roudnicí nad Labem, kde má v současnosti 5 malých populací.

Ohrožení: Druh je u nás ohrožen jednak samotnou malou početností populací, jednak nevhodným lesním hospodařením podporujícím šíření třtiny křovištní, jednak také výskytem trnovníku akátu, který podporuje šíření konkurenčně silných druhů vlaštovičníku většího a sveřepu jalového.

Péče o druh: Kostřavě polabské prospívá prosvětlování lesů výběrovou těžbou, v případě nutnosti také odstraňování živinami přesycené vrchní vrstvy půdy, narušování vegetace pastvou.

Literatura: Korneck D. & Gregor T. (2015): Festuca tomanii sp. nov., ein Dünen-Schwingel des nördlichen Oberrhein-, des mittleren Main- und des böhmischen Elbetal. – Kochia 9: 37–58.

Šmarda P. & Grulich V. (2024) Festuca albensis M. Toman – kostřava polabská, 613–614 pp. – In: Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds) (2024), Květena České republiky 9. – Academia Praha.

Autor popisu: Jan David Reitschläger