kavyl olysalý

Ekologie a biologie: Roste v suchých, travnatých nezastíněných stepních společenstvech, která se vyvinula na osluněných svazích vulkanických kopců. Půdy mají bazickou reakci a jsou hlubší. Kavyl olysalý se obvykle vyskytuje spolu s dalšími druhy kavylů. Porosty kavylů mají v době květu (květen – červen) velmi charakteristický vzhled tzv. kavylové stepi. Obilky dozrávají už v červnu. Mají dlouhé, chlupaté osiny, které usnadňují jejich šíření větrem. Za vhodných vlhkostních poměrů mohou obilky aktivně pronikat pod povrch půdy a usnadnit klíčení semenáčků. V posledních letech se kavyly šíří na extenzivně spásané louky na úpatí Oblíku. Pasoucí se ovce se jim kvůli ostrým a tuhým listům vyhýbají.

Celkové rozšíření: Druh má těžiště rozšíření na ukrajinských stepích, izolované lokality reliktního charakteru v Českém středohoří leží na západní hranici celosvětového rozšíření.

Rozšíření v ČR: V Českém středohoří se nalézá 5 lokalit na kopcích Oblík, Srdov, Brník, Deblík a Holý vrch u Sutomi. Nejpočetnější populace je na Oblíku, který je také jedinou lokalitou vyhlášenou jako chráněné území. Jednotlivé trsy byly pozorovány i na Křížových vršcích u Libčevsi a na Týnském Chlumu u Mnichovského Týnce.

Ohrožení: Pro druh je riziková již skutečnost, že celá populace v České republice je velmi malá. Mohou ho ohrozit turistické aktivity, trhání do kytic, některé lokality mírně zarůstají konkurenčně zdatnějšími druhy. Izolovaná populace na Deblíku, situovaná na stepní lysině v lese, je ohrožena rytím prasat a následným zarůstáním nitrofilními ruderály.

Péče o druh: Lokality (s výjimkou Deblíku) zatím nevyžadují pravidelný management. Na Oblíku se nepravidelně extenzivně pase, v případě potřeby je možné šetrně odstraňovat nálet. Na Deblíku se osvědčilo mechanické odstraňování nitrofilních ruderálů, zavlečených pravděpodobně ryjícími prasaty. Nutnost radikálnějšího zásahu (oplocení) této lokality ukáže další vývoj populace.

Autor popisu: Dana Turoňová, Pavel Martinec