klikva maloplodá

Ekologie a biologie: Klikva maloplodá roste na sušších, vyvýšených a nezastíněných vrchovištních rašeliništích. Vyhledává vrcholky mechem porostlých bultů bez další bylinné vegetace.
Je to velmi drobný vždyzelený poléhavý keřík s niťovitými, až 35 cm dlouhými větvemi.

Celkové rozšíření: V ČR roste vzácně na Šumavě, v Krkonoších a Krušných horách. V Jizerských horách byla velice vzácná, v poslední době se nedaří ji ověřit.
Celkový areál: pás souvislého rozšíření klikvy maloplodé leží přibližně mezi 55° a 70° s. š. - táhne se od severní Evropy přes Sibiř na Dálný východ a pokračuje do Severní Ameriky. Zasahuje také do hor západní a střední Evropy.

Ohrožení: Klikva maloplodá patří ke vzácným druhům vrchovišť s vyhraněnými stanovištními nároky. Ohrožuje ji odvodňování a zarůstání lokalit.

Literatura: Čvančara A. (1990): Vacciniaceae – In: Hejný S. & Slavík B. (eds): Květena České republiky. 2., Academia, Praha.
Ekrt L. (2013): Vaccinium microcarpum (Rupr.) Schmalh. – In: Lepší P., Lepší M., Boublík K., Štech M. & Hans V. (eds): Červená kniha květeny jižní části Čech, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.
Suda J. (1998): Taxonomická problematika rodu Oxycoccus v České republice se zvláštním zřetelem k území Šumavy – Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 32(1997): 189– 195.
Suda J. (2002): Co víme a nevíme o klikvách z botanického i kulinářského pohledu – Živa 50/3: 114–117.

Autor popisu: Jana Janáková