Ekologie a biologie:
Vstavač trojzubý roste na výslunných loukách, pastvinách, křovinatých stráních, vinicích, světlinách v teplomilných doubravách a borech, lesních lemech. Preferuje půdy vysýchavé, vápnité, zásadité nebo nanejvýš neutrální, s nízkým obsahem dusíkatých látek.
Rostliny raší z podzemních hlíz koncem srpna a v průběhu září, přezimují jako listové růžice a za vhodných klimatických podmínek mohou přirůstat prakticky po celou zimu. Na jaře po oteplení dochází od března ke zrychlení růstu a zhruba od poloviny dubna k vytváření květenství. První květy se otevírají počátkem května. Druh je cizosprašný, květy jsou opylovány drobnými druhy blanokřídlého hmyzu. Od poloviny června již rostliny zasychají a semena se přibližně šest týdnů na přelomu června a července uvolňují z uschlých tobolek. Semen je jako u všech vstavačů vysoký počet, řádově desítky tisíc z jednoho semeníku. Vytrvalý druh, 15 až 40 cm vysoký.
Celkové rozšíření:
Vstavač trojzubý je rozšířen v jižní Evropě od jihovýchodní Francie po Turecko, na sever po jižní předhůří Alp, Moravu a Slovensko, izolovaná arela se nachází ve středním Německu. Dále roste v jihozápadní Asii podél Středozemního a Černého moře a na Kavkaze.
V ČR se vstavač trojzubý vyskytoval pouze na jihovýchodní a střední Moravě. V současné době má jedinou bohatou a stabilní populaci v NPR Strabišov-Oulehla u obce Lísky; další populace jsou velmi málo početné, často se jedná jen o jednotlivé rostliny. K dlouhodoběji sledovaným populacím patří PP U Bílých hlín a PP U Strejčkova lomu poblíž Grygova na Olomoucku, PR Šévy mezi obcemi Marefy a Mouřínov a PR Drahy u Horního Němčí.
Ohrožení:
V minulosti zanikla řada lokalit vstavače trojzubého přímou likvidací – rozoráváním pastvin, zalesňováním, zástavbou a skládkováním. Další ohrožující faktor představuje absence vhodného managementu lokalit, kdy po skončení extenzivní pastvy dochází k sukcesním změnám provázeným zarůstáním křovinami a konkurenčně zdatnějšími druhy rostlin. Na všech stávajících lokalitách, které jsou součástí MZCHÚ je momentálně prováděn management s cílem blokovat sukcesi. Management spočívá v pravidelném kosení většiny porostů drobnou mechanizací a křovinořezy v intervalu 1–2 roky. Zároveň probíhá i likvidace křovin. Významné pro prosperitu druhu se jeví narušování svrchní struktury vegetačního krytu, které simuluje obraceč píce. Optimální management pastvou nelze vzhledem k tomu, že lokality jsou drobné a disjunktivně situované, efektivně zajistit. Nesprávně provedená pastva a seč patří mezi další faktory, které mohou populace vstavače trojzubého negativně ovlivnit, proto je důležité zvolit správný management lokalit velmi citlivě. Na lokalitách se rovněž negativně projevují následky aplikace hnojiv a biocidů – většina lokalit postrádá ochranné pásmo, které by zamezilo nadměrnému přísunu živin ze zemědělsky obhospodařovaných ploch v okolí.
Závažným faktorem poškozujícím druh je také ilegální odběr rostlin, a to jak jejich květenství, tak i celých jedinců.
Literatura:
Dostalík S., Rybka V. & Zmeškalová J. (2011) Vstavač trojzubý (Orchis tridentata). Péče o druh a jeho lokality. Metodika AOPK ČR, Praha
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds.) (2010): Květena České republiky 8. Academia, Prah
