vstavač bahenní

Ekologie a biologie: Stanovištěm vstavače bahenního jsou slatiny, bažinaté louky, břehy rybníků a občas okraje rákosin. Roste na půdách mokrých až vysýchavých, zásaditých, vápnitých a občas i mírně zasolených.
Vstavač bahenní je 30 až 50 cm vysoký vytrvalý druh, který kvete od května do června; květenstvím je řídký klas složený ze 7 až 20 květů.

Celkové rozšíření: Vstavač bahenní je rozšířen v Evropě na sever po Francii, Německo, ostrov Gotland a Polsko; izolované arely se nachází na Kavkaze a ve střední Asii; vzácně se vyskytuje v severní Africe.
V Čechách rostl vstavač bahenní dříve v Polabí a v navazujících pahorkatinách od Pardubic až téměř k Terezínu a izolovaně v Žateckém Poohří. Do současnosti se dochovaly lokality na slatinách středního Polabí, v přilehlých částech Rožďalovické tabule a dolního Pojizeří: NPP V Jezírkách u Velimi, PR Louky u rybníka Proudnice, NPP Dlouhopolsko, NPP Hrabanovská černava, PR Všetatská černava, NPR Polabská černava a PR Slatinná louka u Liblic. Na Moravě rostl především v její jižní části na sever po okolí Brna, Kroměříže a Vizovic; v posledních letech byl potvrzen pravděpodobně jen u Milotic.

Ohrožení: Příčiny rapidního ústupu vstavače bahenního můžeme hledat především v přímé destrukci přirozených biotopů, přeměnách biotopů na zemědělské plochy a ve změnách vodního režimu biotopů projevujících se buď vysušením lokality, nebo jejím přílišným zamokřením s následnou expanzí rákosu.

Literatura: Hadinec J. & Lustyk P. (eds) (2012) Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. X. Zprávy Čes. Bot. Společ. 47: 43–158
Jatiová M. & Šmiták J. (1996) Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. Arca JiMfa, Třebíč
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds.) (2010): Květena České republiky 8. Academia, Praha
http://www.naturabohemica.cz/orchis-palustris/ (29.11.2017)

Autor popisu: Jarmila Kostiuková