kosatec písečný

Ekologie a biologie: Druh má optimum na dvou typech stanovišť, u nás roste pouze na mělkých půdách skalních stepí, v zahraničí se s ním setkáme i na píscích. Osídluje bazické i kyselé podklady (granit, rula, slepence, vápence). Naše populace bývají plošně omezené – osídlují většinou jen několik málo čtverečních metrů s výjimkou některých početnějších populací např. na Pálavě (Svatý Kopeček, Kotelná) nebo u Vémyslic a Bohutic. Vytrvalá rostlina vytváří z podzemních hlízovitých dužnatých oddenků řídké trsy. Raší brzy z jara a kvete v dubnu a květnu, doba květu je velmi krátká. Květ se otevírá ráno a v pozdním odpoledni už se natrvalo zavírá). Rozmnožuje se vegetativně dužnatými oddenky i generativně semeny, která dozrávají v trojpouzdrých tobolkách.

Celkové rozšíření: Ponticko-panonský taxon, vyskytující se v jižním Rusku a na střední Ukrajině, dále v Rumunsku, Maďarsku, Rakousku, na jižním Slovensku (Čenkov) a v České republice na jižní Moravě, kde dosahuje absolutní severozápadní hranice svého areálu.

Rozšíření v ČR: Kosatec písečný roste na několika izolovaných lokalitách ve Znojemsko-brněnské pahorkatině v okolí Moravského Krumlova: u Vémyslic (PR Na Kocourkách), Hostěradic (PP U kapličky), Bohutic (PP U Michálka) a u Miroslavi (okraj opuštěného lomu SV od obce). Několik lokalit je známo z Pavlovských kopců: jižní vrchol Kotelné (NPR Děvín-Kotel-Soutěska), jižní svah Stolové hory (NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen), PR Turold, PR Svatý kopeček, nověji tzv. Čertův kámen v amfiteátru v Mikulově. Dříve byl znám také z Černého lámaniska u Miroslavi a z Janičova vrchu u Mikulova.

Ohrožení: Většina lokalit byla v minulosti spásána, avšak po opuštění tyto plochy zarůstaly náletem dřevin, především akátu. Druh je také ohrožen sukcesí travinných společenstev. Na silně navštěvovaných lokalitách dochází k sešlapu rostlin, jedná se však jen o malé procento populace. Při provádění potřebného managementu nejsou v současné době moravské lokality bezprostředně ohroženy.

Péče o druh: Většina lokalit leží v maloplošných chráněných územích a ochranářská opatření jsou již pravidelně prováděna. Spočívají v odstraňování náletu dřevin, zvláště pak akátu a občasném kosení některých lokalit. Kosatci prospívá i extenzivní pastva ovcí nebo koz, tak jak tomu často bylo v minulosti. V některých případech, zpravidla na lokalitách s mělkými, skeletovitými půdámi nebo na výchozech skal, není management zapotřebí.

Autor popisu: Dana Turoňová, Pavel Martinec