bahenka šášinovitá

Crypsis schoenoides (L.) Lam.
Říše:
Plantae
Řád:
Poales
Čeleď:
Poaceae
bahenka šášinovitá
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany

Ekologie a biologie: Bahenka šášinovitá roste na periodicky obnažovaných hlinitých dnech tůněk a kaluží, na okrajích břehů rybníků, v drobných vlhkých sníženinách v polích a na pastvinách, v příkopech, na stanovištích na jaře periodicky přeplavovaných a v létě silně vysychajících. Vyskytuje se v nížinách nejteplejších oblastí, v územích se slanomilnou květenou, ve výškách 100–230 m n. m., na těžkých, vlhkých až vysýchavých, jílovitých i písčitých, středně i silně zasolených půdách.
Bahenka šášinovitá je jednoletý druh, 3 až 30 cm vysoký, s nízkou konkurenční schopností, který vytváří nezapojené porosty a vyžaduje nezapojený vegetační kryt.
Celkové rozšíření: Bahenka šášinovitá má rozsáhlý areál, který sahá od Středomoří do Indie a Číny, na jih hluboce do Afriky (Senegal, Mosambik, Madagaskar). V Evropě je rozšířena od Portugalska do Turecka, na sever po Bretaňský poloostrov, severní Itálii, panonskou oblast, Ukrajinu a jižní Rusko. Odtud přesahuje do západní Sibiře a Střední Asie. Druhotně se vyskytuje i v Severní Americe (USA).
Rozšíření v ČR: Bahenka šášinovitá roste v ČR jen na jižní Moravě, kde se vyskytovala v Dyjsko-svrateckém úvalu od Brna po rakouskou hranici na ca 30 lokalitách, hlavně v okolí obcí Měnín, Velké Němčice, Hustopeče, Čejč, Drnholec, Sedlec a Rakvice. V posledních letech je uváděna jen z několika málo lokalit: PR Slanisko Novosedly, PP Trkmanec-Rybníčky, Soutok – mrtvé rameno Dyje u Melambónu a několik populací u rybníka Nesyt.
Ohrožení: Bahenku šášinovitou ohrožuje přímá destrukce stanovišť a dále sukcese vegetace podmíněná změnami vodního režimu i změnou stupně zasolenosti půdního horizontu. Mnoho lokalit zaniklo v důsledku meliorací a následného rozorání ploch i zavážením sníženin.
Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Hadinec J. & Lustyk P. (eds) (2013) Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. XI. Zprávy Čes. Bot. Společ. 48: 31–141
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Autor popisu: Jarmila Kostiuková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J.
(eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 2. 2025]