Ekologie a biologie:
Bahenka psárkovitá roste na periodicky obnažovaných dnech a okrajích vodních nádrží a toků, ve velkých depresích s jarní vodou, na polích, na bažinatých místech s rozvolněnou vegetací, na říčních náplavech, ve vysychajících příkopech i na slaniskách. Vyskytuje se zpravidla v teplých nížinách, na těžkých, vlhkých až vysychavých, jílovitých i písčitých, středně i silně zasolených půdách.
Bahenka psárkovitá je jednoletý druh 5 až 30 cm vysoký, s nízkou konkurenční schopností, který nesnáší větší zápoj bylinného patra ani zastínění vyšší vegetací.
Celkové rozšíření:
Bahenka psárkovitá je rozšířena ve Středozemí a na Blízkém východě až do Střední Asie, v Evropě se vyskytuje v jižní části na sever po Bretaňský poloostrov, severní Itálii a panonskou oblast, dále roste dosti hojně na Ukrajině a v jižních oblastech Ruska. Odtud přesahuje Ural do západní Sibiře a Střední Asie. Druhotně byla zavlečena do Severní Ameriky.
Rozšíření v ČR:
Bahenka psárkovitá rostla dříve v Čechách v oblasti širšího středního Polabí (od Přelouče po Litoměřice). Na Moravě existovala řada lokalit v oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu v okolí obcí Měnín, Žatčany, Hrušovany nad Jevišovkou, Nový Přerov, Čejč, Sedlec, Bulhary, Lednice, Podivín, Rakvice a Břeclav. V současné době má v ČR pouze jedinou lokalitu – obnažená dna vodní nádrže Vranov u Vranova nad Dyjí.
Ohrožení:
Bahenku psárkovitou ohrožuje ničení stanovišť – rekultivace velkých depresí, znečišťování prostoru, nadměrné hnojení a sukcese vegetace při změně vodního režimu.
Literatura:
Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Hadinec J. & Lustyk P. (eds) (2008) Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VII. Zprávy Čes. Bot. Společ. 43: 251–336
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
