kyvor lékařský

Asplenium ceterach L.
Říše:
Plantae
Řád:
Polypodiales
Čeleď:
Aspleniaceae
kyvor lékařský
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Kyvor lékařský roste ve skalních štěrbinách, zpravidla v mírně vlhkých nebo mírně zastíněných polohách na vápenci, čediči nebo i jiných bazických horninách, druhotně též ve spárách zdiva.
Kyvor lékařský je vytrvalá drobná kapradina 5 až 15 cm vysoká, při nedostatku vláhy se jeho listy svinují svrchní stranou dovnitř; výtrusy dozrávají v květnu až srpnu.
Celkové rozšíření: Kyvor lékařský se vyskytuje víceméně souvisle v celé atlantské západní Evropě a v celém Středomoří včetně severní Afriky, na jižním Krymu a na Kavkaze, z Malé Asie je rozšířen až do Střední Asie po Tarbagataj, Ťan-šan a Himálaj.
Lokality kyvoru lékařského v ČR se nacházejí při severní hranici souvislejšího rozšíření. Výskyt druhu na primárních skalních biotopech byl v ČR zaznamenán pouze na čtyřech lokalitách (Střekov, Říp, Tříkřížová hora u Velkých Žernosek a Milešovka). Z těchto lokalit dosud přežívá kyvor již jen na Ústecku u Střekova. Další lokalita, která je známa z primárního (skalního) stanoviště a je v současné době početně nejbohatší, byla nalezena relativně nedávno – v roce 2007 – na skalách nad Vltavou u Roviště nedaleko Kamýka nad Vltavou. Sekundární a zřejmě spontánní výskyt byl v minulosti zaznamenán ve stěně železničního náspu nedaleko Žloukovic u Berouna (lokalita zničena při opravě náspů v 60. letech 20. stol.), ve stěně vápencového lomu u Dolních Hořic nedaleko Chýnova na Táborsku (v r. 2010 3 trsy), ve vápencovém lomu u obce Dolní Nerestce (lokalita zničena zasypáním vápencové jámy) a v Tomáškových lomech nedaleko Korna v Českém Krasu (v r. 2008 1 trs).
Ohrožení: Výskyty kyvoru jsou u nás za hranicemi oblasti s příznivými klimatickými podmínkami pro vitalitu druhu. Populace jsou tedy zranitelnější v důsledku různých nepřímých negativních vlivů a potlačovány konkurenčně silnějšími druhy. Některé lokality zanikly přímou destrukcí. Na druhou stranu je zřejmé, že kyvor je schopen (i když pouze výjimečně) osidlovat nová, primární i sekundární stanoviště.
Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Hejný S. & Slavík B. (eds) (1988) Květena České socialistické republiky. Vol. 1. Academia, Praha
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Strnad L. & Ekrt L. (2007) Nález nové lokality kyvoru lékařského (Asplenium ceterach, Aspleniaceae, Pteridophyta) a přehled jeho rozšíření v České republice. Zprávy České botanické společnosti 42: 221–229
Autor popisu: Jarmila Kostiuková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J.
(eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 2. 2025]