řeřišničník skalní

Arabidopsis petraea (L.) V. I. Dorof.
Říše:
Plantae
Řád:
Brassicales
Čeleď:
Brassicaceae
řeřišničník skalní
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Přidat nález
Prohlížet nálezy

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany

Ekologie a biologie: Řeřišničník skalní roste na skalách, skalních sutích a drolinách, především v kaňonovitých údolích vodních toků, vzácněji na vrcholových skalách. Nejčastějším skalním podkladem jsou ruly, fylity, čedič, nefelinit a slepence.
Vytrvalý druh 10 až 25 cm vysoký, kvete od dubna do června.
Celkové rozšíření: Nesouvislý až ostrůvkovitý areál řeřišničníku skalního zahrnuje část střední Evropy, střední Skandinávii, Britské ostrovy a Island.
Řeřišničník skalní je význačným reliktním druhem květeny České republiky, je považován za dealpínský prvek. Tyto pojmy označují původně vysokohorské druhy, které ledová doba zatlačila do nižších poloh. V poledové době pak opět ustoupily do vysokohorských poloh, ale v níže položených oblastech se udržely na izolovaných stanovištích. V České republice je řeřišničník skalní rozšířen především v kaňonovitých údolích řek (Mže, Rokytná, Oslava a Jihlava), menších vodotečí (např. údolí Loděnice na Křivoklátsku) a velmi vzácně se vyskytuje též na skalních vrcholech Doupovské pahorkatiny (okolí Lestkova u Klášterce nad Ohří), Českého středohoří (Boreč, Vaňov) či Ralsko-bezdězské tabule (Bezděz).
Ohrožení: Vzhledem k charakteru výskytu na často nepřístupných stanovištích, u kterých tolik nehrozí likvidační zásahy, jako je těžba či zalesňování, jsou populace řeřišničníku skalního relativně stabilní a druh se vyskytuje téměř na všech doposud známých lokalitách. Protože se jedná o světlomilný druh, může být na lokalitách potenciálně ohrožován silným rozvojem keřového a mechového patra ve spojení s nízkým osluněním, což jsou ekologické podmínky nedovolující dlouhodobé přežívání druhu.
Literatura: Hejný S. & Slavík B. (eds) (1992) Květena České republiky. Vol. 3. Academia, Praha
Kolbek J., Boublík K., Černý T. & Petřík P. (2005) Vegetační vazba druhu Cardaminopsis petraea v České republice. Zprávy České botanické společnosti 40: 243–277
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
http://www.naturabohemica.cz/cardaminopsis-petraea/ (9.11.2017)
Autor popisu: Jarmila Kostiuková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J.
(eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 2. 2025]

Nahlásit chybu