ještěrka travní

Ekologie a biologie: Oproti ostatním druhům v ČR žijících ještěrek má ještěrka travní vyhraněnější nároky na stanoviště. Obývá otevřená travnatá stanoviště stepního charakteru v písčitých oblastech s řídkou vegetací. Obvykle osidluje slunná plochá místa, bez výrazného členění. Informací o způsobu života ještěrky travní v našich podmínkách je poskrovnu. Dle dosavadních pozorování, začíná aktivita v dubnu. Ještěrky mají denní aktivitu, jejíž průběh je závislý na počasí. Páření bylo pozorováno začátkem května. K líhnutí mláďat docházelo ve všech pozorovacích sezónách (2019 – 2021) již od poloviny července.

Celkové rozšíření: Ještěrka travní je rozšířena od severního Řecka, Albánie, Turecka, přes jihozápadní Ukrajinu a od Černého moře podél Dunaje na sever až k maďarskému Balatonu.

Rozšíření v ČR: Ještěrka travní byla nově zjištěna v roce 2019 na lokalitě NPP Váté písky u Bzence, 7069 (Fischer et al. 2019). Tento nález se však nachází zcela mimo současný areál. Druh nebyl v České republice nikdy zaznamenán. Jeho nejbližší známý výskyt leží 207 km vzdušnou čarou v Maďarsku. V současnosti je tedy nově objevená populace nejsevernějším místem výskytu tohoto druhu.

Ohrožení: Zatím je známa pouze jedna populace, nejasného původu. V současné době má populace pravděpodobně několik desítek jedinců a úspěšné rozmnožování bylo zaznamenáno ve všech sezonách (tj. 2019 – 2021) od objevení populace. Budoucnost této populace není snadné předvídat. Její existence je na hranici druhové ekologické valence, a proto je velmi zranitelná. Naopak oteplování klimatu, dobře patrné na jihu Moravy, by mohlo mít pozitivní vliv na zajištění vhodných podmínek pro existenci populace.

Péče o druh: Existenci populace je možné podpořit vhodnými zásahy, které udrží rozvolněný charakter lokality s písčinami. Nežádoucí je plošný zárust vegetací. Jako optimální se jeví střídání míst bez vegetace, s nízkou vegetací a roztroušeně rostoucími vyššími bylinami. Vhodným managementem je tedy mozaikové narušení půdního povrchu (např. stržením drnu), odvoz svrchních eutrofních vrstev, odstraňování náletu, možnost maloplošného vypalování. Těmto nárokům odpovídají i managementové zásahy navržené v současném plánu péče, jejichž cílem je udržené psamofilní vegetace vátých písků.

Autor popisu: Lenka Jeřábková