kobylka stepní

Ekologie a biologie: Sucho a teplomilná kobylka vyskytující se zejména v nížinách. Na okraji areálu obývá teplá, suchá stanoviště s řidší dlouhostébelnou vegetací (většinou ovsíkové, sveřepové nebo kavylové porosty). Často se jedná o ruderalizované suché lokality za předpokladu, že odpovídají výše uvedeným kritériím. Všechny známé lokality na území ČR jsou sprašové stepi s výrazným zastoupením volných plošek půdy na prudkých svazích a s jižní expozicí. Kobylka stepní je málo prozkoumaný druh. Dospělci se vyskytují od srpna do října, s vrcholem výskytu v září. Jde o dravý druh, který se živí drobným hmyzem a jinými bezobratlými. Za nepříznivého počasí často zalézá do prasklin v půdě i několik centimetrů hluboko. Vajíčka jsou tmavě hnědá, dosti protáhlá a na koncích špičatá, ze stran zploštělá, 3,5–4,0 mm dlouhá. Stridulace se skládá z nepravidelně nebo pravidelně opakovaných izolovaných cvrků (slok) dlouhých 20–80 ms. Každá sloka se skládá ze dvou slabik, jedné odpovídající zvuku generovanému při otevírání krytek, druhé zvuku generovanému při jejich zavírání. Frekvenční rozsah je 15–50 kHz, s maximem v oblasti ultrazvuku mezi 30 a 40 kHz.

Celkové rozšíření: Vyskytuje se od východního Rakouska přes jihovýchodní Evropu až po Írán. Ve střední Evropě dosahuje kobylka stepní severní hranice rozšíření, která probíhá jižním Slovenskem, jihovýchodní částí ČR a Dolními Rakousy.

Rozšíření v ČR: V ČR je kobylka stepní známa z historických lokalit Pouzdřany a Čejč, v současnosti jsou evidovány pouze dvě populace na plošně velmi malých lokalitách v okolí Velkých Bílovic.

Ohrožení: Hodnocení (CR) odpovídá reálnému ohrožení vzhledem k pouhým dvěma recentním a navíc plošně velmi omezeným lokalitám výskytu (přičemž pouze na jediné je místní populace početná). Je ohrožena zejména fragmentací a zarůstáním lokalit dřevinami, které by mohlo způsobit zánik populací.

Péče o druh: V prvé řadě je třeba zajistit územní ochranu všech lokalit – vyhlášením MPCHÚ. Poté zahájit odpovídající management, spočívající v zabránění sukcesi zarůstáním teplomilných vysokostébelných trávníků dřevinami (např. šípkovými růžemi, trnkami či hlohy).

Literatura: KOČÁREK. P., HOLUŠA J., VLK R., MARHOUL P., 2013. Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky, Atlas. Praha: Academia, 288 s.

Autor popisu: Robert Vlk