okruh jeřábu širolistého

Ekologie a biologie: Zástupci této skupiny rostou hlavně v doubravách a dubohabřinách, na sutích a jejich okrajích, na skálách, kamenitých a xerotermních svazích, v suťových lesích, křovinách, na skalních stepích, bílých strání, hranách svahů, na plošinách stolových hor, dále v suchých trávnících, okrajích lesů a na pasekách. Většinou v polopřirozených společenstvech a v jejich ruderalizovaných derivátech, poměrně často také v reliktní skalní vegetaci, vzácně v náletech pionýrských dřevin nebo ve výsadbách borovice černé i lesní, modřínu a smrku. Osidlují kyselé i bazické půdy vyvinuté na čedičích, znělcích, rulách, ryolitech, na vápnitých opukách a amfibolitech, hadcích nebo břidlicích.
Optimum výskytu je na otevřených nebo polostinných stanovištích, v zástinu neprosperují a postupně mizí.
Všechny druhy vznikly dávnou hybridizací mezi jeřábem břekem (Sorbus torminalis) a jeřábem dunajským (S. danubialis) nebo jeřábem chlumním (S. collina). Významnou vlastností je výhradně apomiktický způsob rozmnožování a u většiny druhů nutnost opylení (nikoliv oplození) cizím pylem.

Celkové rozšíření: Agregát jeřábu širolistého (Sorbus latifolia agg.) je na území České republiky zastoupen 10 endemity, jejichž charakteristika rozšíření a rozsah populací je uvedena níže:

Jeřáb barrandienský (Sorbus barrandienica) – endemit Českého krasu rostoucí na 8 chudočlenných lokalitách v celkovém počtu asi 50 jedinců.

Jeřáb český (Sorbus bohemica) – endemit Českého středohoří, rostoucí na 40 lokalitách v počtu asi 1100 jedinců, je to nejrozšířenějších endemit České republiky.

Jeřáb džbánský (Sorbus gemella) – endemit Džbánu, rostoucí na 13 lokalitách v počtu asi 300 jedinců.

Jeřáb krasový (Sorbus eximia) – endemit Českého krasu, rostoucí na 4 lokalitách v počtu 330 jedinců.

Jeřáb labský (Sorbus albensis) – endemit Českého středohoří, rostoucí na 17 lokalitách v počtu asi 600 jedinců.

Jeřáb manětínský (Sorbus rhodanthera) – endemit Chlumské hory u Manětína na Plzeňsku, v počtu asi 800 jedinců.

Jeřáb milský (Sorbus milensis) – endemit vrchu Milá v Českém středohoří, v celkovém počtu 60 jedinců.

Jeřáb olšolistý (Sorbus alnifrons) – endemit údolí řeky Jihlavy u zříceniny hradu Templštejn u obce Jamolice, v počtu asi 200 jedinců.

Jeřáb opominutý (Sorbus omissa) – endemit údolí dolní Vltavy u Roztok nad Vltavou, rostoucí na dvou lokalitách v celkovém počtu asi 150 jedinců.

Jeřáb soutěskový (Sorbus portae-bohemicae) – endemit Českého středohoří, rostoucí na dvou lokalitách v celkovém počtu asi 30 jedinců.

Ohrožení: Ohrožení jeřábů ze skupiny jeřábu širolistého (Sorbus latifolia agg.) spočívá zejména v zarůstání lokalit a zapojování stromového patra, dále pak ve vysokých stavech zvěře, eutrofizaci prostředí. Část populací je stejnověká a tvořená dospělými jedinci s absencí zmlazení. Některé lokality jsou známy pouze z herbářových dokladů a tamější výskyt se již nepodařilo po dlouhou dobu ověřit, jiné lokality jsou početně velmi slabé a vyskytují se na nich jen jednotlivé exempláře (např. druhy S. barrandienica, S. portae-bohemicae). Některé druhy jsou také ohroženy těžbou nerostných surovin. Na některých lokalitách byl pozorován intenzivní žír hmyzu.

Literatura: Boublík K., Lepší M. & Lepší P. (2002) Jeřáb český (Sorbus bohemica) v Českém středohoří. – Severočes. Přír., Litoměřice 33–34: 55–72.
Boublík K., Lepší M. & Lepší P. (2009) Sorbus portae-bohemicae. – In: Hadinec J. & Lustyk P. (eds), Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae, VIII. – Zprávy Čes. Bot. Společ. 44: 303–304
Janda P. (2006): Jeřáb džbánský (Sorbus gemella Kovanda) – novinky v rozšíření, ohrožení a ochraně druhu. – Severočes. Přír. 38: 113–122.
Jankun A. & Kovanda M. (1987) Apomixis and origin of Sorbus bohemica. (Embryological studies in Sorbus 2). – Preslia 59: 97–116.
Kaplan Z., Danihelka J., Lepší M., Lepší P., Ekrt L., Chrtek J. Jr., Kocián J., Prančl J., Kobrlová L., Hroneš M. & Šulc V. (2016) Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3. – Preslia 88: 459–544.
Kovanda M. (1961) Spontaneous hybrids of Sorbus in Czechoslovakia. – Acta Univ. Carol.-Biol. 1: 41–83.
Kovanda M. (1984) A new hybridogeneous Sorbus. – Preslia 56: 169–172.
Kovanda M. (1996) New taxa of Sorbus from Bohemia (Czech Republic). – Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich 133: 319–345.
Kovanda M. (1996) Observations on Sorbus in Southwest Moravia (Czech Republic) and adjacent Austria I. – Verh. Zool.-Bot. Ges. Österreich 133: 347–369.
Lepší M., Kaplan Z. & Lepší P. (2010) Sorbus gemella Kovanda. – Severočes. Přír. 40: 122–126.
Lepší M., Vít P., Lepší P., Boublík K. & Kolář F. (2009) Sorbus portae-bohemicae and Sorbus albensis, two new endemic apomictic species recognized based on a revision of Sorbus bohemica. – Preslia 81: 63–89.
Lepší M., Vít P., Lepší P., Boublík K. & Suda J. (2008) Sorbus milensis, a new hybridogenous species from northwestern Bohemia. – Preslia 80: 229–244.
Lepší P. & Lepší M. (2016) Evoluce před očima. Ještě k diskuzi o bezzásahovosti v národním parku Podyjí. – Fórum ochrany přírody 4/2016: 10–12.
Lepší P. & Lepší M. (2017) Rozšíření, ekologie a stav populace jeřábu olšolistého (Sorbus alnifrons). – Acta rerum naturalium 20: 39–47.
Lupínek V. (2011) Mapování endemitu Sorbus rhodanthera a Daphne mezereum na Chlumské hoře. I. a II. etapa. – Ms. [Závěrečná zpráva, depon. in: ZO ČSOP Alter meles, Žlutice.]
Velebil J. (2012) Sorbus omissa, a new endemic hybridogenous species from the lower Vltava river valley. – Preslia 84: 375–390.
Vít P., Lepší M. & Lepší P. (2012) There is no diploid apomict among Czech Sorbus species – a biosystematic revision of Sorbus eximia, and the discovery of Sorbus barrandienica. – Preslia 84: 71–96.
http://www.iucnredlist.org/ (8. 12. 2017)

Autor popisu: Petr Lepší