Acidofilní suché trávníky, porosty s význačným výskytem vstavačovitých

T3.5A
Acidofilní suché trávníky, porosty s význačným výskytem vstavačovitých
Formační skupina
T# - Sekundární trávníky a vřesoviště
Přírodní stanoviště

Stáhnout mapu

Grafy

Diagnostické, dominantní a hojné druhy v biotopu

Struktura a druhové složení: Nízké, víceméně zapojené trávníky s dominanci trav Avenula pratensis, Festuca ovina, F. rupicola nebo Phleum phleoides. Vyskytují se v nich druhy suchých trávníků se širokou ekologickou amplitudou, doprovázené různými acidofyty, např. Agrostis capillaris, A. vinealis, Jasione montana, Lychnis viscaria a Rumex acetosella. Pravidelně bývají zastoupeny mechy, např. Hypnum cupressiforme, v rozvolňujících porostech také lišejníky.
Ekologie: Výslunné svahy o různém sklonu na kyselých silikátových horninách, např. na žule, rule, granulitu, pískovcích, minerálně slabších vulkanitech, porfyritu, algonkických břidlicích a na zpevněných píscích s vyvinutou půdou. Půdy jsou zpravidla mělké rankery. Jde o sekundární vegetaci vzniklou na místě původních teplomilných a acidofilních doubrav. V minulosti byly tyto trávníky využívány jako ovčí pastviny.
Ohrožení a management: Neobhospodařování pozemků, spad atmosférického dusíku a následná expanze trav Arrhenatherum elatius a Calamagrostis epigejos spojena s vymizením vzrůstově nižších druhů rostlin, přirozená sukcese křovin a zarůstání akátem (Robinia pseudacacia) nebo pajasanem (Ailanthus altissima), zalesňování nebo zarůstání borovicemi (Pinus nigra, P. sylvestris).
Rozšíření: České středohoří, podhůří Doupovských hor, Ralska pahorkatina, Křivoklátsko, okolí Prahy, střední Povltaví, Podbrdsko, Předšumaví, střední Posázaví, Třebíčsko, jihovýchodní okraj Českého masivu mezi Brnem a Znojmem, niva dolní Dyje, východní okraj Drahanské vrchoviny, vzácně i jinde.

Převodní vztahy

CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.