Ekologie:
Výslunné svahy o různém sklonu, zpravidla na bazických horninách, jako jsou vápence, vápnité a slínité pískovce, vápnité slepence, vápnité paleogenní i neogenní sedimenty, spraše a sprašové hlíny, čediče, spility, amfibolity a hadce, vzácněji také na horninách minerálně chudších (algonkické břidlice, porfyrity, znělce, žuly, ruly aj.). Půdy jsou různě hluboké, od mělkých rendzin a rankerů po hluboké půdy na spraši. Většinou jde o sekundární vegetaci vyvinutou na místech původních teplomilných doubrav, v minulosti využívaných jako ovčí pastviny.
Ohrožení a management:
Neobhospodařování pozemků, spad atmosférického dusíku a následná expanze trav ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), spojená s vymizením vzrůstově nižších druhů rostlin, zarůstání invazními dřevinami pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima), kustovnicí cizí (Lycium barbarum) a trnovníkem akátem (Robinia pseudacacia), výsadby borovice lesní (Pinus sylvestris), případně b. černé (P. nigra).
Rozšíření:
České středohoří, dolní Poohří, širší okolí Slaného, Loun, Žatce a Podbořan, obvody Doupovských hor, dolní Pojizeří, Český kras a okolí Prahy, Křivoklátsko, jihovýchodní okraj Českého masivu mezi Brnem a Znojmem, Moravský kras, širší okolí Bučovic, Čejče, Hustopečí a Mikulova včetně Pavlovských vrchů, jihozápadní výběžky Bílých Karpat od Velké nad Veličkou směrem na západ.
