Mezofilní ovsíkové louky

Struktura a druhové složení: Louky nížin a pahorkatin s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) nebo podhorské louky, ve kterých převažují mezofilní trávy nižšího vzrůstu, např. psineček obecný (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), kostřava červená (Festuca rubra s. lat.) a trojštět žlutavý (Trisetum flavescens). Z trav se dále vyskytují např. srha laločnatá (Dactylis glomerata), medyněk vlnatý (Holcus lanatus) a lipnice luční (Poa pratensis s. lat.), hojné jsou i širokolisté, na živiny náročné byliny - kakost luční (Geranium pratense), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), pastinák setý (Pastinaca sativa), jetel luční (Trifolium pratense), s menší pokryvností také zvonek rozkladitý (Campanula patula), škarda dvouletá (Crepis biennis), mrkev obecná (Daucus carota), chrastavec rolní (Knautia arvensis) aj. Porosty mohou být vysoké až 1 m a podle míry narušování jsou více či méně zapojené, s pokryvností 60–100 %. Mechové patro bývá vyvinuto často jen omezeně na vlhčích místech.

Ekologie: Ovsíkové louky se vyskytují na vyšších stupních aluviálních teras a na svazích, nejčastěji v blízkosti sídel. Ovsík převládá zejména na živinami dobře zásobených půdách, zatímco typy s dominantní kostřavou červenou (Festuca rubra s. lat.) jsou vázány na živinami chudší půdy ve vyšších nadmořských výškách. Porosty jsou zpravidla dvakrát ročně koseny a příležitostně mohou být přepásány.

Ohrožení a management: Přehnojování, ruderalizace, opouštění pozemků a následné zarůstání.

Rozšíření: Roztroušeně po celém území ČR od planárního po submontánní stupeň. Plošně rozsáhlejší porosty jsou vázány na oblasti s extenzivním obhospodařováním.