Otevřená vrchoviště

Struktura a druhové složení: Dominantní složkou vegetace jsou rašeliníky, např. vínově červené Sphagnum magellanicum, hnědavé S. papillosum, drobnější a červeně zbarvené S. rubellum, hnědé S. fuscum a na vlhčích místech zelenavé druhy ze sekce Cuspidata. Bylinné patro je tvořeno jen několika druhy - ostřicí chudokvětou (Carex pauciflora), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris s. lat.), suchopýrkem trsnatým (Trichophorum cespitosum) aj., dále zde rostou keříčky a ojedinělé vyšší dřeviny. Stromy se objevují jen vzácně, jednotlivě a neovlivňují výrazněji ani přízemní vegetaci, ani vzhled porostu. Pokud se vyskytuje kleč, dosahuje výšky jen asi 0,5 m a její pokryvnost nepřesahuje 30 %.

Ekologie: Horská vrchoviště s mocnou vrstvou rašeliny, zásobená převážně srážkovou vodou. V obvodové zóně (lagg) se mísí srážková voda s podzemní a mocnost humolitu i obsah organických látek jsou menší. Trvale vysoká hladina vody blokuje rozvoj stromového patra. Prostředí je silně kyselé, oligotrofní až dystrofní.

Ohrožení a management: Odvodnění, těžba rašeliny, eutrofizace, atmosférické depozice, letecké přihnojování nebo vápnění lesních porostů, narušování těžkou mechanizací, eroze, stavba vodních nádrží, u maloplošných vrchovišť pastva a pohyb lesní zvěře.

Rozšíření: Převážně horské oblasti s vysokým srážkovým úhrnem (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník a Jeseníky), vzácněji ve středních polohách na kontaktu s rašelinnými lesy (Chebská pánev, Slavkovský les, Brdy, Třeboňská pánev, Novohradské hory, Českomoravská vrchovina, Drahanská vrchovina a Dokeská pánev).