Přechodová rašeliniště

Struktura a druhové složení: Svahová nebo údolní minerotrofní rašeliniště pokrytá ostřicovo-rašeliníkovou vegetací s dominancí zeleně a hnědě zbarvených rašeliníků ze sekcí Cuspidata a Subsecunda, statných rašeliníků ze sekce Sphagnum i ploníků (Polytrichum commune a P. strictum). Mezi rašeliníky bývají vtroušeny jednotlivé lodyžky jiných mechorostů, nejčastěji špičatý, štíhlý a řídce olistěný Calliergon stramineum, v tůňkách i srpovitě zahnutý Drepanocladus exannulatus. Bylinné patro má nižší pokryvnost, uplatňují se nízké ostřice - o. šlahounovitá (Carex chordorrhiza), o. ježatá (C. echinata) a o. černá (C. nigra), nebo vysoké ostřice - o. plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) a o. zobánkatá (C. rostrata), ale i jiné šáchorovité rostliny - suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a s. štíhlý (E. gracile), přesličky - přeslička poříční (Equisetum fluviatile), vzácněji trávy - psineček psí (Agrostis canina), v Beskydech i smilka tuhá (Nardus stricta). Místy rostou i keříčky - klikva bahenní (Oxycoccus palustris s. lat.), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), b. brusinka (V. vitis-idaea). Někdy má velkou pokryvnost rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).

Ekologie: Údolní i svahová prameništní rašeliniště, okraje vodních nádrží, částečně odtěžené partie a laggy vrchovišť sycené převážně podzemní vodou chudou vápníkem i ostatními minerálními ionty. Rašelinná vrstva je různě mocná (do 2 m), většinou jen s malou nebo žádnou minerální příměsí. Reakce prostředí je slabě kyselá až kyselá.

Ohrožení a management: Zalesňování, odvodňování, zarůstání dřevinami, eutrofizace (letecké hnojení, splachy z polí), mechanické narušování těžkou mechanizací, zvěří nebo dobytkem.

Rozšíření: V chladnějších oblastech na minerálně bohatém podloží. Hojněji na Šumavě, ve Slavkovském lese, v Krušných horách, Jizerských horách, Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách, na Českomoravské vrchovině a v Moravskoslezských Beskydech.