Luční pěnovcová prameniště

Struktura a druhové složení: Vegetace s inkrustacemi pěnovců a usazeninami vápnitého sintru na pramenných vývěrech a v pramenných stružkách. Pěnovce mohou charakteristicky ovlivňovat reliéf, a to tvorbou tzv. pěnovcových jazyků, suků a brad, ale většinou je fyziognomie dána převládající mechovou nebo ostřicovomechovou vegetací. Charakter porostů určují nízké ostřice - o. chabá (Carex flacca), o. rusá (C. flava), o. šupinoplodá (C. lepidocarpa), o.prosová (C. panicea) a vzácněji o. Davallova (C. davalliana), i suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a s. širolistý (E. latifolium). Na některých prameništích se objevuje předjarní aspekt s kvetoucím podbělem lékařským (Tussilago farfara), místy se výrazně uplatňují vstavačovité - prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), p. májový (D. majalis), kruštík bahenní (Epipactis palustris), Pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora) aj. nebo vysoké ostřice, např. ostřice latnatá (Carex paniculata). Mechové patro je tvořeno druhy řádů Bryales a Hypnales, mezi nimiž často dominuje tmavě zelený až hnědočervený vlášenitý mech Cratoneuron commutatum, zpravidla inkrustovaný uhličitany. Někdy se ve vodě vytvářejí synuzie parožnatek. Na vysýchavějších prameništích se někdy vyvíjejí vyšší porosty s bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). Prameniště jsou zpravidla protkána stružkami, v nichž se mohou objevit stínomilné mechorosty typické pro lesní pěnovcová prameniště (např. Conocephalum conicum, Eucladium verticillatum, Pellia endiviifolia a Preissia quadrata).

Ekologie: Svahová, často extenzivně kosená prameništní slatiniště v lučních porostech, zásobovaná proudící, silně bazickou a extrémně minerálně bohatou vodou s vysokým obsahem Ca2+, HCO3–, často i Mg2+. Determinujícím znakem je výskyt inkrustací CaCO3, promísených s usazeninami nezpevněných kvartérních vápenců, slatinou, slínem, detritem, případně tzv. bahenní rudou. Inkrustace vznikají na mechových rostlinkách i na nadzemních částech cévnatých rostlin, zejména přesliček, schránkách živočichů apod. Svrchní půdní horizont je z velké části tvořen vápnitými minerálními sedimenty a inkrustacemi, jen z menší části ostřicovomechovou slatinou.

Ohrožení a management: Antropogenní odvodnění, pokles vydatnosti pramenů, zachycení pramene do studny, eutrofizace, změny v hospodaření, mechanické narušení intenzivní pastvou, terénními vozidly nebo zvěří, hloubení tůní pro obojživelníky.

Rozšíření: Oblasti s výskytem podzemních vod bohatých vápníkem, hořčíkem a hydrogenuhličitanovými ionty, hojněji v karpatské oblasti Moravy, a to v Bílých Karpatech, Hostýnsko-vsetínské hornatině, Zlínských vrších, Javornících a u Bílé v Moravskoslezských Beskydech. Vzácně se luční pěnovcová prameniště vyskytují v Českém krasu, Džbánu, Českém středohoří, Českém ráji a v Podorličí a jinde.