Bylinné lemy nížinných řek

Struktura a druhové složení: Vysoká vegetace tvořená statnými bylinami, např. proskurníkem lékařským (Althaea officinalis), podražcem křovištním (Aristolochia clematitis), bodlákem kadeřavým (Carduus crispus), krabilicí hlíznatou (Chaerophyllum bulbosum), starčekem poříčním (Senecio sarracenicus) a kopřivou dvoudomou (Urtica dioica). Naopak traviny, nejčastěji zastoupené chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), obvykle nedosahují vyšší pokryvnosti. Charakteristickou složku této vegetace představují bylinné liány, zvláště opletník plotní (Calystegia sepium), nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), kokotice evropská (Cuscuta europaea), opletka křovištní (Fallopia dumetorum) a chmel otáčivý (Humulus lupulus), vzácně též kokotice chmelová (Cuscuta lupuliformis). Vlivem vysoké pokryvnosti vyššího bylinného patra a lián bývá nižší bylinné patro vyvinuto jen fragmentárně nebo zcela chybí.

Ekologie: Nitrofilní vysokobylinná vegetace osídlující zaplavované nivy potoků a řek, nejčastěji v blízkém okolí toku, mrtvých ramen, tůní a na březích příkopů a kanálů. Navazuje na pobřežní vrbové křoviny s vrbou trojmužnou (Salix triandra) a vrbou košíkářskou (S. viminalis) nebo na rákosiny. V přirozených podmínkách jde o vegetaci úzkých lemů, která se vlivem odlesňování říčních niv, zanedbaného kosení luk a jiných faktorů v poslední době šíří. Druhotné porosty jsou ale zpravidla značně ruderalizované. Půdy jsou hlinitopísčité až písčité nebo štěrkopísčité, vzácněji jílovité, někdy mírně zasolené, vždy ale s vysokým obsahem dusíku.

Ohrožení a management: Regulace vodních toků, nadměrná eutrofizace, šíření invazních neofytů.

Rozšíření: Roztroušeně podél větších řek po celém území ČR. Hojnější výskyt je udáván např. z Polabí, dolního Poorličí, z Ohře, Berounky a z Dolnomoravského i Dyjsko-svrateckého úvalu.