Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod s bublinatkou jižní nebo obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris)

Struktura a druhové složení: Vegetace ponořených nebo na hladině plovoucích vodních rostlin, kořenujících nebo nekořenujících v substrátu dna. Podle účasti jednotlivých druhů mohou být porosty jednovrstevné nebo dvouvrstevné, vzácně, je-li vytvořena vrstva nad vodní hladinou, i trojvrstevné. Submerzní vrstva může být tvořena druhy s listy členěnými v jemné úkrojky, např. růžkatcem ostnitým (Ceratophyllum demersum), r. bradavčitým (C. submersum), stolístkem klasnatým (Myriophyllum spicatum), s. přeslenatým (M. verticillatum), řečankou přímořskou (Najas marina) a ř. menší (N. minor), širokolistými i úzkolistými rdesty, např. rdestem kadeřavým (Potamogeton crispus), r. světlým (P. lucens), r. maličkatým (P. pusillus) a r. vláskovitým (P. trichoides) a dalšími ponořenými rostlinami s celistvými listy, např. vodním morem kanadským (Elodea canadensis). Vodní hladinu více nebo méně souvisle pokrývají okřehkovité rostliny, např. druhy rodu Lemna a závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza), vzácně také nepukalka plovoucí (Salvinia natans). Z dalších makrofyt nekořenujících nebo jen částečně kořenujících ve dně se vyskytuje voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae) a velmi vzácně řezan pilolistý (Stratiotes aloides). Uplatňují se i mnohé druhy kořenující v organominerálním substrátu s listy plovoucími na hladině, a to zejména stulík žlutý (Nuphar lutea), leknín bílý (Nymphaea alba) a rdest vzplývavý (Potamogeton natans), vzácněji také stulík malý (Nuphar pumila), leknín bělostný (Nymphaea candida), plavín štítnatý (Nymphoides peltata) a kotvice plovoucí (Trapa natans). Vrstvu nad vodní hladinou mohou tvořit převážně horní části květonosných lodyh některých rostlin, např. bublinatky jižní (Utricularia australis), někdy i jejich vegetativní orgány, např. u řezanu pilolistého (Stratiotes aloides). Většina druhů nesnáší vyschnutí vody v nádrži, a netvoří proto v závislosti na výšce vodního sloupce morfologicky rozdílné formy.

Ekologie: Přirozené eutrofní a mezotrofní stojaté až mírně tekoucí vody nížin a pahorkatin, vzácněji i podhůří. Zčásti jde o vody přirozeného původu, zejména mrtvá ramena řek, aluviální tůně a klidné úseky toků, ale i o rybníky s vyvinutou zonací jednotlivých typů vodní vegetace. Vodní režim je vyrovnanější než u následující jednotky a nedochází k periodickému vysýchání. Minerální substrát na dně, např. štěrk, jíl nebo písek, je často pokryt silnou vrstvou organického bahna a nerozloženého opadu, což ukazuje na pokročilejší fázi zazemňovacího procesu.

Ohrožení a management: Vodohospodářské úpravy a s nimi spojená absence pravidelných záplav a vysýchání aluviálních vod, zasypávání tůní a říčních ramen odpadem, přerybnění, chov bílého amura, tolstolobika a vodní drůbeže, masovější rekreace, silné znečištění vod, kosení porostů vodních rostlin v rybnících, používání herbicidů.

Rozšíření: Roztroušeně po celém území ČR s koncentrací v aluviích dolních toků řek, hlavně Labe, Jizery, Ohře, Otavy, Lužnice, Vltavy, Sázavy, Berounky, Odry, Dyje a Moravy, a v tradičních rybničních oblastech v jižních Čechách, na Českomoravské vrchovině i jinde. Některé typy této vegetace se vyskytují jen v určitých regionech, např. porosty s drobničkou bezkořennou (Wolffia arrhiza) jsou známy z jižní Moravy a porosty s řečankou menší (Najas minor) z jižní a severní Moravy (dříve rovněž z Polabí). Citlivější druhy, např. Nymphaea spp., stulík malý (Nuphar pumila) a řezan pilolistý (Stratiotes aloides), z mnoha lokalit vymizely. Populace některých druhů jsou obnovovány repatriací, např. aldrovandka měchářkatá (Aldrovanda vesiculosa) na Třeboňsku.