Ekologie:
Mělké pobřežní zóny rybníků, mrtvá říční ramena, jezírka v lomech a pískovnách, ale i periodicky zaplavovaný a vlhký substrát na pobřeží stojatých vod a dnech pískoven. Ve vodních nádržích se tato vegetace vyskytuje podle průhlednosti vody v hloubkách do 1 m, vzácně i hlouběji. Substrát dna je písčitý, štěrkovitý nebo jílovitý, někdy mírně zrašelinělý, vody jsou oligotrofní až mezotrofní, u porostů s bahničkou jehlovitou (Eleocharis acicularis) často až eutrofní. Charakteristické druhy této vegetace kvetou a plodí nad vodní hladinou a pro jejich generativní rozmnožování je nutný výrazný pokles výšky vodního sloupce během vegetační sezóny. Na četných lokalitách se ponořené porosty těchto druhů udržují pouze vegetativně. Výjimkou je žabníček vzplývavý (Luronium natans), který vytváří dlouhé lodyhy se submerzními i vzplývavými listy a květy vynořenými nad hladinu. Úplné vyschnutí substrátu má na vegetaci nepříznivý vliv a může vést až k odumření porostů.
Ohrožení a management:
Vápnění a hnojení rybníků, eutrofizace přirozených vod, ničení mrtvých ramen. Vyhrnování rybníků nebo hromadná rekreace s koupáním působí negativně na pobřežnici jednokvětou (Littorella uniflora), naopak podporuje šíření bahničky jehlovité (Eleocharis acicularis) a sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus).
Rozšíření:
Roztroušeně od nížin do pahorkatin, vzácněji až do hor. Výskyt je soustředěn do Třeboňské pánve, na Jindřichohradecko, Českomoravskou vrchovinu a Dokesko. Vegetace se žabníčkem vzplývavým (Luronium natans) je známa jen z Mlýnského rybníka a z požární nádrže u obce Maxičky na Děčínsku.
