Typické karpatské dubohabřiny

L3.3B
Typické karpatské dubohabřiny
  • cz
  • 2,3
Formační skupina
L# - Lesy
Přírodní stanoviště

Stáhnout mapu

Grafy

Diagnostické, dominantní a hojné druhy v biotopu

Struktura a druhové složení: Lesy s převahou habru (Carpinus betulus) nebo dubu zimního (Quercus petraea s. lat.) a místy s příměsí buku lesního(Fagus sylvatica) jako podúrovňové dřeviny ve stromovém patře. Keřové patro je v jednotlivých porostech různě bohatě vyvinuté. V bylinném patře výrazně dominuje ostřice chlupatá (Carex pilosa) a diagnosticky významný je též výskyt několika dalších druhů vázaných v ČR převážně na karpatskou oblast, např. pryšce mandloňovitého (Euphorbia amygdaloides), svízele Schultesova (Galium schultesii) a hvězdnatce zubatého (Hacquetia epipactis). Dále se vyskytují hájové druhy ostřice prstnatá (Carex digitata), jahodník obecný (Fragaria vesca), mařinka vonná (Galium odoratum), jestřábník zední (Hieracium murorum), jestřábník savojský (H. sabaudum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), mlečka zední (Mycelis muralis), lipnice hajní (Poa nemoralis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) aj. Mechové patro je vyvinuto nevýrazně.
Ekologie: Svahy nebo rovinaté terény na flyšových pískovcích a jílovcích starších třetihor, lokálně překrytých mladšími sedimenty. Na těžších půdách může místy docházet k pseudooglejení. Zásoba živin v půdě je dobrá.
Ohrožení a management: Převod na jehličnaté kultury, přezvěření.
Rozšíření: Jižní okraje Drahanské vrchoviny a obvodové pahorkatiny karpatských pohoří: Ždánický les, Chřiby, Litenčické, Vizovické a Hostýnské vrchy, Podbeskydská pahorkatina a Bílé Karpaty a Ostravsko.

Převodní vztahy

CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.