Blatkové bory
- ISOP Portál
- Biotopy a stanoviště
- Seznam biotopů
- Karta biotopu
Přírodní stanoviště
Grafy
Diagnostické, dominantní a hojné druhy v biotopu
Struktura a druhové složení: Blatková vrchoviště tvoří terminální stadium vrchovišť středních poloh, podobně jako brusnicové a suchopýrové rašelinné bory. Dominuje jim stromová borovice blatka (P. rotundata) a přimíšeny mohou být borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo její kříženec s blatkou (Pinus ´digenea), smrk ztepilý (Picea abies) a méně často bříza pýřitá (Betula pubescens). Stromové patro může mít různou výšku i zápoj. Výška stromů je nejčastěji 8–10 m, na lokalitách ovlivněných odvodňováním až 18 m, zápoj kolísá od roztroušených jednotlivých stromů po uzavřené lesní porosty. Bylinné patro je řídce zapojené. Dominují v něm keříčky rojovník bahenní (Ledum palustre), klikva bahenní (Oxycoccus palustris s. lat.), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), vlohyně bahenní (V. uliginosum) a b. brusinka (V. vitis-idaea) a na vlhčích místech suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). V mechovém patře převládají rašeliníky (Sphagnum capillifolium, S. fallax, S. magellanicum aj.) a v sušších partiích přistupují další mechorosty (např. Dicranum polysetum, Hylocomium splendens, Pleurozium schreberi a Polytrichum strictum) a lišejníky.
Ekologie: Převážně srážkovou vodou sycená rašeliniště mírně konvexního tvaru hluboká přes 2 m. Hladina podzemní vody v nenarušených blatkových borech obvykle neklesá hlouběji než 30 cm pod povrch terénu. Často probíhá cyklická, mozaikovitá sukcese v závislosti na změnách vodního režimu. Kromě mechorostů reaguje na změny vodního režimu velmi citlivě i stromová vegetace: při odvodňování rychlejším růstem a zvyšováním zápoje, při náhlém zvodnění dočasným rozpadem stromového patra. Podobně jako bory rašelinných půd byly i blatkové bory silně pozměněny činností člověka. Původně asi jen roztroušené zakrslé blatky vytvářely s postupujícím poklesem vodní hladiny víceméně zapojené porosty. Na druhé straně tak bylo podpořeno šíření borovice lesní do centrálních částí vrchovišť, které umožnilo introgresivní hybridizaci s blatkou a postupnou genetickou erozi blatky.
Ohrožení a management: Odvodňování, těžba rašeliny, introgresivní hybridizace blatky, změna lesní kultury.
Rozšíření: Třeboňská pánev, nižší části Šumavy, Český les, Slavkovský les, Žďárské vrchy a Hrubý Jeseník.
Převodní vztahy
CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0.