Struktura a druhové složení:
Dominantním druhem světlého stromového patra je borovice lesní (Pinus sylvestris), často zakrslého vzrůstu, občas se objevují další dřeviny, zejména bříza bělokorá (Betula pendula) a dub zimní (Quercus petraea s. lat.). Keřové patro je vyvinuto s pokryvností zpravidla nepřevyšující 20 %, v některých porostech i chybí. Jako další dřeviny se v něm někdy vyskytují krušina olšová (Frangula alnus), jeřáb ptačí (Sorbus aria s. lat.) a j. ptačí pravý (S. aucuparia subsp. aucuparia). Bylinné patro má rovněž poměrně nízkou pokryvnost, je druhově chudé a převažují v něm zejména acidofilní traviny, např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava ovčí (Festuca ovina) a bika bělavá pravá (Luzula luzuloides subsp. luzuloides), nebo keříčky, hlavně vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) a b. brusinka (V. vitis-idaea), v Labských pískovcích i rojovník bahenní (Ledum palustre). Na hadcích může převládat bezkolenec modrý (Molinia caerulea s. lat.), zejména v místech s hlubší vrstvou jehličnatého opadu. Další skupinou jsou druhy snášející sezónní vysýchání půdy, např. zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) a šťovík menší (Rumex acetosella), a druhy skalních substrátů, např. kostřava sivá (Festuca pallens) a jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), na jihozápadní Moravě také kručinka chlupatá (Genista pilosa). Na hadcích se vyskytují kapradiny sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) a s. hadcový (A. cuneifolium) a další druhy specificky vázané na tento geologický podklad. Mechové patro může někdy pokrývat i více než polovinu půdního povrchu. Je tvořeno suchomilnějšími druhy mechů (např. Dicranum polysetum, D. scoparium, Leucobryum juniperoideum, Pleurozium schreberi a Polytrichum piliferum) a lišejníků, hlavně četnými druhy rodu Cladonia.
